Asi jeden z největších problémů Loconetu je rozvod silového napětí, kdy plochý kabel a konektory RJ12 6/6 naprosto nestačí na napájení vyhybek a jiných silových věcí. Proto se celkem běžně používá dodatečný rozvod silnější dvojlinkou jako silový rozvod. Dost dlouho mi trvalo, než jsem vybral a otestoval vhodné řešení, které by splňovalo několik důležitých parametrů. Celkem rychle jsem přišel na to, že nejsou vhodné signálové nebo jiné datové vodiče, kde hlavně překáží orientace koncovek a následně možné překříženi vodičů. Tyto vodiče navíc nejsou určeny na proudy nad 1A, který se běžně může vyskytovat u přestavování vyhybek.

Starý Locobuffer už ma svoje odsloužené a má svoje mouchy. Za největší problém považuji neschopnost přenést víc než 32 bajtů v jednom balíku, kdy se stává, že bajty nad toto množství se prostě ztratí. Vyzkoušel jsem asi 10 podobných variant, včetně svých vlastních a nikdy jsem nebyl spokojený. Jedná se hlavně o časování, kdy zpoždění dosahuje velkých hodnot, dokonce až na úrovni celých paketů. Na tento problém jsem narazil, při budování zařízení s ovladačem zhlaví "Pultík", který nemá problém poslat i 50 paketu v řadě za sebou. Proto se to musí ošetřit jinak.

Další problém je nutnost optického oddělení, které odstraní zemnící a "jiné" smyčky.

Při brouzdání po čínské AliExpres burze jsem narazil na palcový displej, který mne zaujal cenou, rozměry a možnostmi. Objednal jsem na zkoušku dva kusy a zkusil jsem to zpracovat do ovladače. Problém je velikost displeje, kdy lidi s vadou zraku budou asi mít problémy to číst.

Začiatkom leta som si k meninám kúpil darček: model parnej lokomotívy 413.073 s tendrom 412.143 (pôvodná rada G7 1 pruských dráh, BR 55.0-6 DRG/DB/DR). Už pri objednávaní modelu v predajni ma predajca upozornil na možnosť dokúpenia zvukového dekodéru s originálnym zvukom aj s reproduktorom ako náhradného dielu.
 

Tento model mi veľmi dlho ležal doma na poličke zabalený v krabičke (od 7/2011 tuším). Aj som na neho zabudol a nedávno som si na neho spomenul, že už odpočíval dosť a mohol by na modulových stretnutiach nejaké tie vlaky potiahnúť. 

V minulém článku o rozdělení layoutu na dvě centrály jsem psal o vyhotovení pro DCC. Teď budu pokračovat o rozdělení Loconetu. Němci dávají přednost hardwarovému řešení pomocí Gateway. Mne osobně to připadá neskutečně složité a přepatnáctěné. Ale je to jejich volba a nemám právo jim do toho kecat.

Mám dojem, že Oto ovladač s modrým displejem je zatím nejlepší, co jsem kdy vymyslel na ovládání lokomotiv přes Loconet. Ale protože mám stále nové nápady, tak se s nimi chci podělit. Ovladač Oto s červeným displejem už nebudu vyrábět, protože má vysoký odběr, nad 12 mA a to mi připadá dost, protože Oto s modrým displejem bere celkově jen asi 5-6 mA, protože modré LED berou na stejnou svítivost zhruba polovičku proudu a to se dá ještě zregulovat na polovičku ubráním svítivosti.

Vymyslel jsem, zhotovil a otestoval modul zhlaví 4-6 ; 6-4 pro řízení modelového nádraží. Spojení mechaniky a elektroniky do jednoho celku je úplně nové a jinak. Teda aspoň si to myslím. ;-)

Můj návrh není určený na vlakodromy, kde jezdí vlaky každých pár vteřin a konec vlaku je ještě v první stanici, když vjíždí do další stanice. Prostě to chce klid a pohodu, jako je obvyklá na modulech. Ale pro větší nebo klubové kolejiště, s více stanicemi, to může být velmi vhodné.

Poprosilo mne par lidí co chtějí přestavovat vyhybky pomocí DCC, abych vymyslel servo přestavník, který je maličký a teda použitelný na domácí kolejiště.. Udělám to jako stavební návod se všemi podklady.

Vyrobil jsem poměrně dost centrál Centrbox a dodával jsem ku nim zabudovanou čtečku CV, která vyžadovala nastavování provozních bodů na správné vyčtení hodnot z EEPROM lokodekodérů. Dost lidí si stěžuje, že asi 5% dekodérů má problémy a je dost obtížné je přečíst. Taky je dost špatné vyčíst dekodéry, které mají zapnuté nějaké funkce.

Klub Ostramo, přesněji M. Černohorský mne poprosil, či bych neudělal rozhraní pro dvě centrály na velké setkání modulové železnice, kde nestačí jedna centrála z důvodu pomalého DCC. Jsou tam dva problémy a to DCC a Loconet. Dnes budu řešit DCC rozhraní. Vycházím z materiálů publikovaných na webu FREMO, kde jsem „trošičku“ pytlačil.

Mám ve zvyku dělat věci jednoduše a tak trochu nadčasově. Není to nové, jen je to udělané trošku jinak. Tím myslím připojení do layoutu. Největší výhoda je, že se nemusí nic nastavovat pomocí jiného programu.Tento modul neumí nic jiné než detekovat a poslat správu, o změně obsazení, paketem s opcode B2.

Zhotovil jsem pro Martina Vaňo ovladač na velké hodiny zvané BigBen. Je to trojice hodin uspořádaná do rovnoramenného trojúhelníka, aby byly vidět ze všech stran. Zvláštností těchto hodin je ovládání na 24V, které je na hranici povoleného pro hračky. Proto jsem odmítnul napájení ze zabudovaného transformátoru 230V a zvolil napájení přes USB nabíječku, která je zcela bezpečná a celkem laciná. Další zvláštnost je násobič napětí koupený v Čině, který maximálně zjednodušuje konstrukci.

Ak potrebujeme detekovať vozidlo na nejakom traťovom úseku, je potrebné vybaviť tento elektronickým detektorom a samotné vozidlo ak sa nejedná o hnacie vozidlo aj nejakou potrebnou umelou záťažou.
 

Jednou mi padnul pohled na Oto s displejem a napadlo mne, že tento ovladač má zabudované hodiny a má neskutečně nízkou spotřebu mezi 3- 4mA. Tak jsem zkusil vyrobit extremně jednoduché hodiny na Loconet, kde bude připojená 2 x AAA baterie a po načtení času se odpojí od Loconetu a hodiny se můžou položit kdekoliv.