Článok o digitalizácii modelu T435 alebo BR107 od firmy Tillig som pred polrokom zakončil, že aj PLUX12 dekóder od firmy TRAN je použiteľný. Keďže som týmto pár ľudí nahovoril na tento dekóder, musím teraz urobiť veľkú bodku za celým článkom. A teda ako nastaviť CV, aby to všetko fungovalo ako malo.

Digitalizácia tohto modelu je triviálne jednoduchá, stačí zasunúť dekodér s NEM651 a motoráčik krásne poslúcha. Takto som ho prevádzkoval 2 roky, kým konečne neprišiel čas na menšiu prerábku.

Tento motorový vozeň zostal v Čechách po II. svetovej vojne, ako jeden jediný kus a slúžil ešte chvíľku, približne do 50-tych rokov. Pochádzal z rady VT137 094-110, 164-223 alebo 271-272. Jeho mladší menovec, prototyp M283.1 (neskôr označený ako M286.0) prišiel asi o 10 rokov neskôr.

Minule jsem dal na web dvoj-ovladač na loko pod Loconetem, který měl několik nedostatků a které jsem po připomínkách od kolegů opravil a taky pár věcí od objednatele, který taky něco našel. Jsou to drobnosti, ale musely se udělat.

Vymyslel jsem na žádost jednoho modeláře ovladač, který je trošičku jiný než stávající ovladače. Je určen na domácí ježdění pod Loconetem a teda pod IBX, Minibox nebo RKDCC.  Je postaven na  platforme mikropočítače Atmega8 nebo 88, které mi vyhovují po stránce pinové, vestavěných periferií a jiných vlastností (rychlost, spotřeba, dostupnost, cena). 

Jeden by povedal, že zhektorováva sa. Po ošiali okolo Sergeja od firmy Roco, je tu Tillig so svojou novinkou, ktorá oslovila veľkú časť modelárskej obce.

Tento článok popisuje možnosti digitalizácie, nakoľko Tillig sa rozhodol použiť nový štandard PLUX, ktorý až tak veľkým štandardom pre TT nie je. Ak existujú aj iné možnosti, pošlite mi link alebo fotky s krátkym textom a doplníme tento článok. Ďakujem.

Včera jsem si digitalizoval 365.4. Se stejnými problémy jak píšete v článku o digitalizaci BR64 jsem se také potýkal, protože jsem se bál abych něco neulomil. A nakonec jsem zjistil, že to je ZBYTEČNÉ. U lokomotivy lze totiž jednoduše sejmout pouze kabinu.

Už aj najortodoxnejší zástancovia analógu začínajú vážne rozmýšľať o konvertovaní na digitál. A kladú stále viac a viac otázok, čo si kúpiť, ako kúpiť. 

DCC je magické slovo pre všetko digitálne v modelovej železnici, ale často sa stáva, že si ľudia tomu prikladajú rôzny význam. Takže skúsime to postupne trochu porozpletať.

Pre všetkých priaznivcov parných mašín a zvlášť tých čo majú byť aj ozvučené, prinášam pár fotografií ako na to.

Konkrétne pôjde o novinku od BeckmannTT - BR38, ktorá na tratiach ČSD jazdila pod označením 365.5 do roku 1959 najviac v okolí Děčína a Prahy.

Dostala sa mi do rúk parná lokomotíva BR64 od firmy Schirmer (http://www.modelleisenbahn-schirmer.de/). Veľmi vydarený model. Je vidieť, že aj v mierke TT to už ide s kvalitou pekne hore. Cena okolo 200 EUR tiež nie je najhoršia.

Podľa manuálu (skôr priloženého papiera) a aj webu výrobcu sú pre digitalizáciu pripravené letovacie plôšky. Že áno - t.j. áno, ale výrobca pribalil aj pár mín. A o tom, ako na tie míny, sa tu s Vami rád podelím.

Do rúk sa mi  dostal „kocúr“ z dielne Tibora Tišťana, ktorého ste už mali možnosť vidieť v tomto článku Model lokomotívy rady 742 v H0. Požiadavka majiteľa bola trošku nezvyklá, ak je to možné, tak svetlá v reálnych režimoch prevádzky. Poďme sa teda pozrieť, čo sa mi nakoniec podarilo zrealizovať.

Vymyslel jsem, nebo taky trochu ukradnul řešení ovládání vyhybek pomocí modelářského serva. Hodně jsem přemýšlel nad digitalizováním Kamenců, ale odrazovalo mne kompletní předělávání pohonů všech vyhybek, které jsou na ruční ovládání. A síla nutná na jejich ovládání je dost značná. Jediné řešení jsem viděl v modelářských servech, které jediné mají sílu na přestavění mých vyhybek. Šnekové provedení jakéhokoli druhu absolutně nevyhovovalo po stránce opotřebení a výdrže. Problém bylo najít nějaké schopné a opakovatelné zapojení, které by mne zároveň nezlikvidovalo po finanční stránce.

Väčšina dnes ponúkaných DCC dekodérov má od výrobcu nejakú možnosť nahratia novšej verzie firmware do dekodéra. Aby bolo možné takýto update spraviť, tak výrobcovia ponúkajú špeciálny programátor. Často za nemalý peniaz. Takýto programátor sa pripojí k počítaču a určeným spôsobom sa pripojí dekodér. Veľa ľudí toto odradí a zdá sa im to komplikované. Je treba nájsť niekoho kto má príslušné zariadenie na programovanie a má aj príslušné znalosti. ZIMO prišlo s veľmi zaujímavým riešením, jednak netreba žiadny špeciálny programátor a nie je nutné pri samotnom procese použiť počítač. Všetko čo potrebujeme je mať na klasickom USB kľúči súbor s firmware a centrálu MX31ZL. Nič viac. Tejto procedúry sa netreba vôbec báť a zvládne ju každý. Ukážeme si ako.

Je dost zajímavé, že na ovládání lokomotiv přes Loconet je poměrně dost věcí, např. Minibox, Daisy, Intelibox, EasyDCC,RKDCC, Pikosmeti a jiné podobné zařízení. Ale jen málo z nich podporuje ovládání příslušenství přes sběrnici Loconet. Většinou je to překladem do DCC protokolu, který má však jednu obrovskou nevýhodu, že je pouze jednosměrný. Nevzpomínám klony Lenzu(RS485) a například Zimo(CAN) , protože ty mají jinou sběrnici a nejdou přímo použít na Loconet.Jsou však mezi námi modeláři, kteří investovali korunky do Rail-Co, neboli Train-controlleru a na ten u nás pomalu neexistuje železo, které by ho podporovalo. Já osobně nemám Train rád, protože nemá naše návěstidla, ale „prý“ se to dá dodělat. Nevím jak, ale pokud má někdo schopnosti, může je využít a ty návěstidla vymyslet a dodělat.