Počet zobrazených článkov: 15 (z celkom 127 nájdených)
Pochválte sa svojím MiniBox-om a inšpirujte aj ostatných. Pri stavbe MiniBox-u sú samozrejme možné rôzne úpravy a vylepšenia, dajte nám o nich vedieť.
Po pár konzultacích jsem se rozhodl postavit a vyzkoušet důležitý doplněk k Miniboxu a Fredům (Hugům) a to posilovač signálu DCC s některými důležitými vychytávkami. První je inverze signálu při zkratu, to umožní průjezd triangly, smyčkami a točnou. Druhá je generátor brzdného signálu, který se tak muže rozvéct a použít na ovládání kolejiště. Nazval jsem ho VEDlejší ZESilovač, VEDZES
Hodně lidí se mne ptalo na dekodér příslušenství a já slíbil, že o svých zkušenostech něco napíši. Mám jeden napsaný program pro příjem a dekódování DCC silového signálu, který je odzkoušený a je na něj 100% spolehnutí. Tento program už požívám přes tři roky ve svých lokodekodérech a nemám s nim vůbec žádné problémy. Pracuje na principu počítání času od hrany k hraně a vyhodnocuje časy pro „0“ a „1“ přesně podle normy DCC. Dekodér příslušenství je naprosto stejný po stránce dekódování jako lokodekodér, jen zpracování výsledku je jiné, protože pakety pro univerzální dekodéry jsou odlišné, od paketů pro příslušenství. Pakety nebudu popisovat, je to popsáno v mých dřívějších článcích na Railwebu.
Radek Šindelář ma požiadal o uverejnenie nasledovného článku, ktorý uvádza na správnu mieru nepresnosti a chyby, ktorých sa autor dopustil.
Na setkání do Bojnic potřebujeme jednokolejné skryté nádraží, kde jsem přemýšlel nad co nejjednodušší obsluhou i člověkem, který toto nádraží nikdy neviděl.
Jsem členem KŽM Bojnice a zároveň klubu Zababov, kde se na řízení lokomotiv používá protokol a hardware Loconetu a konvence DCC pro dekodéry v lokomotivách. Ovladače Fred jsou dost nedostupné a stavba je závislá na pár těžko dostupných součástkách a vyžaduje zkušenosti, které nemám, protože jsem Freda nikdy nestavěl. Nestavěl jsem ho proto, protože už nejsem nejmladší a oči mi neslouží na SMD montáž. Proto jsem se rozhodl, postavit si ovladače sám. Součástková základna a program jsou naprosto odlišné od originálu Freda, proto jsem mu dal název Hugo.
Zaujmuly mne naznačené otázky v odpovědích na moje články. Protože připojení periferií k ovládání je na mnoho způsobů , zkusím popsat několik mnou odzkoušených řešení.
Předchozí tři články byly úvodem na vysvětlení, aby čtenář pochopil a měl představu o předpokladech, z kterých jsem vycházel. Denet je sběrnice postavená na železe Loconetu a využívá DCC protokol. Dlouho jsem si lámal hlavu, jak to udělat a nakonec mne napadla velmi jednoduchá myšlenka a to, proč nepoužít přímo DCC protokol i pro Denet. Tím okamžikem se všechno strašně zjednodušilo a výsledek mne mile překvapil. Bylo třeba vyřešit spoustu drobných, ale důležitých problémů.
Týmto článkom začíname seriál pre "začiatočníkov", ktorý si kladie za cieľ priblížiť čo sa skrýva za magickou skratkou DCC.
Existuje mnoho typů sběrnice, například Lenz, který pracuje na RS 485, ale já upřednostňuji Loconet. Postavil jsem si PCU2 a MS-SH centrálu a přes program RKDCC a laptop ovládám pomocí Huga lokomotivy. Program RKDCC používám s laskavým svolením autora a není volně dostupný.
Týmto článkom pokračujeme v popise DCC komunikácie.
Toto je prvý z článkov venujúcich sa popisu DCC komunikácie. Článok si nekladie za cieľ oboznámenie s komponetami systému DCC, ale je snahou o popis komunikačného protokolu.
Pôvodné osvetlenie osobných vozňov je často realizované pomocou žiaroviek. Pri prechode na DCC ich je zväčša nutné vymeniť za iné. Ja som sa rozhodol, ich vymeniť úplne - za vysoko svietivé biele LED.Viedol ma k tomu najmä fakt, že žiarovky majú väčší odber a viac hrejú ako chladné LED. Navyše k LED-ke (keďže má menší odber) je možné dať kondenzátor, ktorý preklenie malé výpadky napätia počas jazdy súpravy.
Digitalizácia a výmena žiaroviek za LED v BTTB NoHAB - či NoHUB však je to skoro jedno.