Railnet

Počet zobrazených článkov: 50 (z celkom 122 nájdených)

| 0-50 | 50-100 | 100-122 |
Centrála Loconet
(Zdeno Janeček, Elektronika, 28.01.2012)

Po asi třech letech jsem dokončil a odladil centrálu Loconet. Bylo to dost práce a přemýšlení, někdy i nad moje schopnosti v tom čase. Musel jsem to odložit, nastudovat problematiku a zase se k tomu vrátit. Teď když je to hotové, tak se zdá, že to nic není, ale to je klam a málokdo si uvědomí, kolik práce a přemýšleni se za tím skrývá.

Je moji tradicí, nedělat monstra, ale jednoduché (a v tom je ta krása) a plně funkční věci. Neboť jak píše klasik, udělat to složitě, umí každý blbec. Tím myslím, že celková koncepce musí být vymyšlená tak, aby jedno druhé neomezovalo a přitom aby to umělo všechno, co je potřeba. To byl vlastně největší problém, neudělat monstrum a aby to bylo perfektní. 


Jak by se mohl vyřešit rozvod Loconetu v budoucnosti.
(Zdeno Janeček, Elektronika, 06.01.2012)

V poslední době jsem hodně přemýšlel nad tím, jak udělat rozvody DCC a Loconet bezpečnější a hlavně odstranit problémy s padáním Loconetu při velkých layoutech. Začalo to napravovačem hran, potom testerem hran, pak jsem vymyslel úplné rozkouskování sběrnice Loconet na úseky MASTER a podružné úseky SLAVE, které by byly úplně oddělené opticky a energeticky naprosto nezávislé. No a nakonec to dopadlo úplně jinak. Vymyslel jsem uspořádání, které je sice někdy složitější, ale odstraňuje hazardy rozvodu a povoluje použití stejných adres a ID na ovladačích, bez vplyvu na lokomotivy, někde na kraji layoutu. Mám totiž názor, že prevence je vždycky lepší než následné lepení a napravování pokaženého. Je to tak jednoduchá myšlenka, že mne až zamrazilo, proč to ještě nikoho nenapadlo.


Digitalizace lokomotivy Köf 2 velikosti TT firmy Arnold
(Petr Ossendorf, Digitalizácia LOKO, 12.12.2011)

Pro posun na vlečce malé továrny na svém kolejišti které kompletně rekonstruuji, jsem uvažoval o tom, jakou zde použít lokomotivu. Díky tomu, že přecházím na plný digitál, měním kolejivo na profil a navíc jsem dostal darem malinkou topírnu (spíše garáž) od firmy Auhagen (kat. číslo 13333) uvažoval jsem o „prasátku“ T211.0. Vzhledem k pracem na kolejišti není ovšem nyní na novostavbu stroje čas. Na jeho stavbu snad také později dojde. „Rosnička“ T334.0 na vlečce nejde použít kvůli své velikosti – do minitopírny se nevejde, nehledě na to, že ji plánuji používat k návozům po lokálce (vedle „Hektora“ T435.0). Brouzdal jsem na internetu a hledal vhodný stroj. Objevila se původem německá „Kofka“ od Arnolda. Tyto stroje u nás jezdily jako kořistní po válce pod označením T200.2 a později je ČSD odprodaly do průmyslu na vlečky, kde jezdily až do 70-tých let. Díky tomu sedí i do epochy. Výborně o nich píše Jaroslav Wagner ve knize „Encyklopedie železnice – Motorové lokomotivy 2 “ nakladatelství Corona. Navíc použitá topírna je pro tento lokotraktor přímo určena. Bylo rozhodnuto. Na první listopadové burze v pražské „Opletalce“ byl stroj k mání a tak jsem jej zakoupil. S lokomotivou jsem zakoupil i dekodér Kuehn N-025.


Čtečka proměnných #CV
(Zdeno Janeček, Elektronika, 05.12.2011)

Mám asi 40 dekodérů a spravování jejich proměnných mi nevyhovovalo jak po stránce přístupu, tak i archivace. Navíc mám pár dekodérů příslušenství a i u těch je dost důležité mít někde uložené, jak a co mají nastavené. Právě archivace všech parametrů CV mne přinutila vymyslet tuto čtečku. Prvotní impuls na vytvoření vzniknul při používání JMRI programu, který umožňuje čteni, zápis a archivaci všech dekodérů. Minibox není vhodný, protože nemá výstup do souboru a RKDCC je zas neskladný a není moc flexibilní.

 


Tester Loconetu a hran Loconetu
(Zdeno Janeček, Elektronika, 01.10.2011)

Viděl jsem analogový tester Loconetu a celkem jsem ho obdivoval. Jen mi tam chybí kvantifikace, teda jak moc je to dobré nebo špatné. Proto jsem se rozhodnul navrhnout zařízení s mikropočítačem, které dokáže dosledovat, spočítat a nějak zobrazit naměřené údaje a vyhodnotit, jak moc je to špatné. Přitom se svezlo ještě pár věcí navíc.


LocoNet tester
(Peter Harmady, Elektronika, 12.06.2011)

 Zdeno už v článku tu riešil základnú kontrolu LocoNet rozvodu. JKI ma pred pár mesiacmi nahovoril na komplikovanejší tester podľa DCC Müllera tu, schopný kontrolovať Railsync (DCC na pinoch 1-6) a zároveň indikovať stav a prevádzku na LocoNet pinoch 3-4. Prvá verzia bola testovaná už na Siemense, ďalšie teraz v Kokave. Vyzerá to zatiaľ ako cenovo prijateľná a užitočná pomôcka na overenie toho, či sa v krabičke X3 nachádzajú tie signály, čo sa tam nachádzať majú.

 


M152 od Bramos-u – digitalizácia s ozvučením
(Gabriel Meszároš, Digitalizácia LOKO, 02.05.2011)

Veľmi typický motoráčik našich lokálok. Niet preto divu, že ho skoro každý železnično-modelársky fanda má vo svojej zbierke. Existuje vo viacerých amatérskych konštrukciách, ale zatiaľ je (bol?) len jeden sériovo vyrábaný vo veľkosti H0. Ten od Bramos-u.

A práve ten sa mi dostal na stôl s požiadavkou digitalizácie s ozvučením.

Ovladač Ewa
(Zdeno Janeček, Elektronika, 26.04.2011)
Když může být  ovladač Adam, tak dalšímu odvozenému ovladači jsem dal jméno Ewa.  Je to zase trošku jiné, protože teď jsem se dostal za hranici, kdy už nejde pracovat bez  displeje a zpětné vazby. Do tohoto okamžiku se to dalo vždycky nějak oklamat, ale tu hranici jsem teď musel  překročit.  Byl dost problém vybrat vhodný display , protože ne všechno má správnou velikost, ovládání a spotřebu energie.  
 
Musím poděkovat Jardovi Kutějovi za pomoc s programováním. Je zajímavé, kolik lidí si myslí, že umí programovat, ale když dojde na lámaní chleba, tak najednou nikde nikoho.  Zase po pravdě musím napsat, že v našich krajích není moc lidi, kteří ovládají  danou problematiku a  příbuzné  a související obory.  Navíc je třeba vlastnit rozsáhlé přístrojové vybavení, bez kterého není možné najít chyby a otestovat všechno možné a nemožné. 
 

PMT Hektor – digitalizácia s ozvučením
(Gabriel Meszároš, Digitalizácia LOKO, 17.04.2011)

Tento pekný model som osádzal dekodérom prvý krát asi tak pred rokom. Vtedy to bola skôr jednoduchá záležitosť. Ako už mnohí vieme, tento model má osadený konektor PlugX12, ktorý je v H0 mierke skôr raritou. Nehovoriac o dostupnosti takýchto dekodérov, hlavne v danej dobe. Vložil som tam dekodér Zimo MX630F a do druhej rady pripichol dva funkčné výstupy. Zostávajúca práca bola už iba naprogramovanie dekodéra. Varianty digitalizácie sú pekne popísané aj v článku o digitalizácii TT Hektora, plus by sa dali ešte pridať variácie na tému odstraňujeme 4 piny z dekodéru PluX16.
Tak touto cestou teraz nepôjdeme

 


Zvukový projekt do dekodéra
(Gabriel Meszároš, DCC, 20.02.2011)

Určite ste sa už nejeden z vás zamýšľali nad tým, ako si ozvučiť svoj model zvukom, ktorý zatiaľ nie je bežne ponúkaný. Úplne logicky väčšinu napadne, tak si ho spravím sám. A túto peknú myšlienku väčšinou hneď nasleduje druhá. To je blbosť, to sa mi nepodarí.
Pokúsim sa vám v skratke priblížiť, čo sa skrýva za jedným zvukový projektom.


Digitalizácia T435 (Hektor) v TT - pokračovanie
(Daniel Martanovič, Digitalizácia LOKO, 29.11.2010)

Článok o digitalizácii modelu T435 alebo BR107 od firmy Tillig som pred polrokom zakončil, že aj PLUX12 dekóder od firmy TRAN je použiteľný. Keďže som týmto pár ľudí nahovoril na tento dekóder, musím teraz urobiť veľkú bodku za celým článkom. A teda ako nastaviť CV, aby to všetko fungovalo ako malo.


M283.101 digitalizácia a ozvučenie
(Gabriel Meszároš, Digitalizácia LOKO, 30.10.2010)

Digitalizácia tohto modelu je triviálne jednoduchá, stačí zasunúť dekodér s NEM651 a motoráčik krásne poslúcha. Takto som ho prevádzkoval 2 roky, kým konečne neprišiel čas na menšiu prerábku.

Tento motorový vozeň zostal v Čechách po II. svetovej vojne, ako jeden jediný kus a slúžil ešte chvíľku, približne do 50-tych rokov. Pochádzal z rady VT137 094-110, 164-223 alebo 271-272. Jeho mladší menovec, prototyp M283.1 (neskôr označený ako M286.0) prišiel asi o 10 rokov neskôr.


ADAM - úpravy a opravy
(Zdeno Janeček, Elektronika, 28.07.2010)

Minule jsem dal na web dvoj-ovladač na loko pod Loconetem, který měl několik nedostatků a které jsem po připomínkách od kolegů opravil a taky pár věcí od objednatele, který taky něco našel. Jsou to drobnosti, ale musely se udělat.


ADAM - Ovladač lokomotiv pro Loconet
(Zdeno Janeček, Elektronika, 27.06.2010)

Vymyslel jsem na žádost jednoho modeláře ovladač, který je trošičku jiný než stávající ovladače. Je určen na domácí ježdění pod Loconetem a teda pod IBX, Minibox nebo RKDCC.  Je postaven na  platforme mikropočítače Atmega8 nebo 88, které mi vyhovují po stránce pinové, vestavěných periferií a jiných vlastností (rychlost, spotřeba, dostupnost, cena). 


Digitalizácia T435 (Hektor) v TT
(Daniel Martanovič, Digitalizácia LOKO, 14.05.2010)

Jeden by povedal, že zhektorováva sa. Po ošiali okolo Sergeja od firmy Roco, je tu Tillig so svojou novinkou, ktorá oslovila veľkú časť modelárskej obce.

Tento článok popisuje možnosti digitalizácie, nakoľko Tillig sa rozhodol použiť nový štandard PLUX, ktorý až tak veľkým štandardom pre TT nie je. Ak existujú aj iné možnosti, pošlite mi link alebo fotky s krátkym textom a doplníme tento článok. Ďakujem.


Digitalizácia BR64 - doplnenie
(Pavel Mihula, Digitalizácia LOKO, 24.02.2010)

Včera jsem si digitalizoval 365.4. Se stejnými problémy jak píšete v článku o digitalizaci BR64 jsem se také potýkal, protože jsem se bál abych něco neulomil. A nakonec jsem zjistil, že to je ZBYTEČNÉ. U lokomotivy lze totiž jednoduše sejmout pouze kabinu.


DCC - ako sa rozhodnúť ?
(Jozef Kiss, DCC, 14.12.2009)

Už aj najortodoxnejší zástancovia analógu začínajú vážne rozmýšľať o konvertovaní na digitál. A kladú stále viac a viac otázok, čo si kúpiť, ako kúpiť. 

DCC je magické slovo pre všetko digitálne v modelovej železnici, ale často sa stáva, že si ľudia tomu prikladajú rôzny význam. Takže skúsime to postupne trochu porozpletať.

 


BR38.2 (CSD 365.5) - digitalizácia a zvuk
(Daniel Martanovič, Digitalizácia LOKO, 14.11.2009)

Pre všetkých priaznivcov parných mašín a zvlášť tých čo majú byť aj ozvučené, prinášam pár fotografií ako na to.

Konkrétne pôjde o novinku od BeckmannTT - BR38, ktorá na tratiach ČSD jazdila pod označením 365.5 do roku 1959 najviac v okolí Děčína a Prahy.

 


BR64 (365.4) v mierke TT- digitalizácia
(Daniel Martanovič, Digitalizácia LOKO, 20.05.2009)

Dostala sa mi do rúk parná lokomotíva BR64 od firmy Schirmer (http://www.modelleisenbahn-schirmer.de/). Veľmi vydarený model. Je vidieť, že aj v mierke TT to už ide s kvalitou pekne hore. Cena okolo 200 EUR tiež nie je najhoršia.

Podľa manuálu (skôr priloženého papiera) a aj webu výrobcu sú pre digitalizáciu pripravené letovacie plôšky. Že áno - t.j. áno, ale výrobca pribalil aj pár mín. A o tom, ako na tie míny, sa tu s Vami rád podelím.


742 387-4 - digitalizácia, svetlá trochu inak
(Gabriel Meszároš, Digitalizácia LOKO, 27.04.2009)

Do rúk sa mi  dostal „kocúr“ z dielne Tibora Tišťana, ktorého ste už mali možnosť vidieť v tomto článku Model lokomotívy rady 742 v H0. Požiadavka majiteľa bola trošku nezvyklá, ak je to možné, tak svetlá v reálnych režimoch prevádzky. Poďme sa teda pozrieť, čo sa mi nakoniec podarilo zrealizovať.


Příslušenství na Loconet II
(Zdeno Janeček, Elektronika, 21.11.2008)

Vymyslel jsem, nebo taky trochu ukradnul řešení ovládání vyhybek pomocí modelářského serva. Hodně jsem přemýšlel nad digitalizováním Kamenců, ale odrazovalo mne kompletní předělávání pohonů všech vyhybek, které jsou na ruční ovládání. A síla nutná na jejich ovládání je dost značná. Jediné řešení jsem viděl v modelářských servech, které jediné mají sílu na přestavění mých vyhybek. Šnekové provedení jakéhokoli druhu absolutně nevyhovovalo po stránce opotřebení a výdrže. Problém bylo najít nějaké schopné a opakovatelné zapojení, které by mne zároveň nezlikvidovalo po finanční stránce.


Update dekodéra pomocou centrály ZIMO
(Peter Meszároš, Digitalizácia LOKO, 14.11.2008)

Väčšina dnes ponúkaných DCC dekodérov má od výrobcu nejakú možnosť nahratia novšej verzie firmware do dekodéra. Aby bolo možné takýto update spraviť, tak výrobcovia ponúkajú špeciálny programátor. Často za nemalý peniaz. Takýto programátor sa pripojí k počítaču a určeným spôsobom sa pripojí dekodér. Veľa ľudí toto odradí a zdá sa im to komplikované. Je treba nájsť niekoho kto má príslušné zariadenie na programovanie a má aj príslušné znalosti. ZIMO prišlo s veľmi zaujímavým riešením, jednak netreba žiadny špeciálny programátor a nie je nutné pri samotnom procese použiť počítač. Všetko čo potrebujeme je mať na klasickom USB kľúči súbor s firmware a centrálu MX31ZL. Nič viac. Tejto procedúry sa netreba vôbec báť a zvládne ju každý. Ukážeme si ako.


Příslušenství na Loconet
(Zdeno Janeček, Elektronika, 27.09.2008)

Je dost zajímavé, že na ovládání lokomotiv přes Loconet je poměrně dost věcí, např. Minibox, Daisy, Intelibox, EasyDCC,RKDCC, Pikosmeti a jiné podobné zařízení. Ale jen málo z nich podporuje ovládání příslušenství přes sběrnici Loconet. Většinou je to překladem do DCC protokolu, který má však jednu obrovskou nevýhodu, že je pouze jednosměrný. Nevzpomínám klony Lenzu(RS485) a například Zimo(CAN) , protože ty mají jinou sběrnici a nejdou přímo použít na Loconet.Jsou však mezi námi modeláři, kteří investovali korunky do Rail-Co, neboli Train-controlleru a na ten u nás pomalu neexistuje železo, které by ho podporovalo. Já osobně nemám Train rád, protože nemá naše návěstidla, ale „prý“ se to dá dodělat. Nevím jak, ale pokud má někdo schopnosti, může je využít a ty návěstidla vymyslet a dodělat.


VT18 (Vindobona) v mierke TT od firmy Kres Modelle - Digitalizácia
(Daniel Martanovič, Digitalizácia LOKO, 01.09.2008)
Konečne sme sa TT-čkari dočkali. Konečne a aj vďaka kapitalizmu sa kvalita TT modelov zvýšila na úroveň západniarskych veľkostí N a HO.

Aj keď TT bolo vymyslené v Anglicku, ale ujalo sa vďaka RVPH v NDR. Čím ale ČSSR trpelo, lebo napríklad Merkur musel zrušiť výrobu svojej NULY. Podľa RVHP nebolo ČSSR zaradené ako modelovací štát ale zbrojársky. Toľko z histórie.

Takže, máme to tu a ako na digitál? Nie je to až také jednoduché ako sa zdá...

Zapojení detekovaných úseků
(Zdeno Janeček, DCC, 16.06.2008)
Jedná se o návrh, který používám a který, snad, se někdy bude používat i na jiných kolejištích. V současnosti stavím poměrně veliké nádraží, které má pracovní název Žilina a bude plně digitalizované. Už mám položené kolejivo a teď zapojuji elektroniku. Ovládání je přes Denet, který je na těchto stránkách podrobně popsán, proto ho nebudu popisovat.

Digitalizácia Köf II alias T200.2xx v TT
(Gabriel Meszároš, Digitalizácia LOKO, 30.03.2008)

Vlastným menom BR 323, známa tiež ako Köf II. Na územie bývalého Československa zaviali udalosti II. Svetovej vojny približne 25 ks tejto typickej nemeckej malej lokomotívy.


BR56 - digitalizácia a zvuk - DOKONČENIE
(Daniel Martanovič, Digitalizácia LOKO, 14.03.2008)
Pred 5 mesiacmi som v článku opisoval ako do novej BR56 vložiť lokozvukodér. Moje snaženie skončilo úspešne až na tender, kde som plánoval vložiť reproduktor. Prečo mi to trvalo 5 mesiacov? No pravdu povediac trochu som sa bál vytvoriť v tendri dieru. Ale poďme na to po poriadku...

V36 - digitalizácia a osvetlenie
(Daniel Martanovič, Digitalizácia LOKO, 27.02.2008)

Digitalizácia lokotraktora V36 (BR103) od fy. Tillig v mierke TT nie je ničím špeciálnym. Ak by nešlo ešte o pridanie LED osvetlenia v reflektoroch, ktorým to veľmi chýba.


HUGO 4.1
(Zdeno Janeček, Elektronika, 13.01.2008)

Sliboval jsem, že udělám další úpravy Huga a tak jsem něco vymyslel. Jsou to celkem malé úpravy , ale myslím, že se dílo podařilo


Kontrola X3 LEDkami
(Zdeno Janeček, DCC, 22.11.2007)
Již dlouho, přesně od Bojnic 2006 bojujeme s nefukční X3, kdy všelijaké technické vady nám znemožňují hrát si bez omezení. Hlavní problém je rozvod napájení DCC na pinech 1 a 6 konektoru RJ12. Pokud jedno z nich chybí, tak se Fredy chovají naprosto nepředvídatelně a buď ztrácejí adresy anebo odcházejí napájecí diody ve Fredech. Je možné, že i uzemnění na pinech 2 a 5 RJ12, pokud je přerušeno, může taky dělat problémy s úrovní „nuly“ a komparátor si může vymýšlet hazardy.

BR80 (TT) - digitalizácia, ozvučenie a osvetlenie
(Peter Fabry, Digitalizácia LOKO, 19.11.2007)
Ešte v lete som sa stal šťastným majiteľom nového loko-zvuko-dekodéru SL-74 firmy Tran. Prvá otázka, ktorú som si položil, bola samozrejme kam s ním. Kedže sa jednalo o dekodér určený pre parné lokomotívy a môj vozový park zatiaľ okrem starých BTTB pár BR35 a BR56 zahŕňa iba jediný nový model a to maličkú BR80 od firmy Roco, tak bola moja voľba jednoduchá. Lokomotíva má kvalitný 5-pólový motor so zotrvačníkom a celokovový pojazd, ktorý zaručuje dostatočnú váhu a tým aj dobrý kontakt s koľajnicami.

BR56 - digitalizácia a zvuk
(Daniel Martanovič, Digitalizácia LOKO, 05.10.2007)
Nový model BR56 od firmy Tillig bol na rôznych konferenciách rozoberaný z rôznych strán. Faktom je, že má nový pojazd, nový 5 polový motor, starú kasňu a prípravu na digitalizovanie. A preto ...

Detekce ACK k Miniboxu trochu jinak
(Zdeno Janeček, Elektronika, 20.08.2007)

Již dlouho používám k detekci obsazení koleje indukčně-transformátorovou vazbu a dá se napsat , že jsem už profesně zatížen na tohle vynikající řešení. Má jen jednu obrovskou nevýhodu, že se nedá použít na stejnosměrné napájení. Řešení popsané v návodu k Miniboxu se mi zdálo být trošku těžkopádné a komplikované, proto jsem navrhnul řešení po svém. Jestli je lepší a funkčnější, nechám na posouzení jiným.


Úpravy Huga4
(Zdeno Janeček, Elektronika, 20.07.2007)

Upozorňuji, že toto schéma je jen informativní a je nakreslené jen pro tuto příležitost. Jsou zaměněny piny, kvůli přehlednosti, mezi sebou. Nenavrhoval jsem nový plošný spoj, všechny úpravy se dají udělat na tom původním plošném spoji.


Manuál na ovládání Huga4
(Zdeno Janeček, DCC, 17.06.2007)
Ovladač Hugo4 je zařízení na ovládání lokomotiv a příslušenství na sběrnici Denet a pouze lokomotiv na sběrnici Loconet.

Sběrnice Denet a její parametry
(Zdeno Janeček, DCC, 26.05.2007)

Popis sběrnice Denet a její komunikační protokol.


Ovladač lokomotivy Hugo v4
(Zdeno Janeček, Elektronika, 21.05.2007)

Postavil jsem ovladač lokomotiv na sběrnici Denet a Loconet a nazval Hugo4, protože je to už čtvrtá verze, kterou jsem postavil. Dokonce jsem uvažoval o přejmenování, protože je natolik jiný, ze by si to zasloužil. Hugo je určen na setkání železničních modulových modelářů, kde se využívá větší počet ovladačů a boostru. Dá se využít i na domácím kolejišti, ale protože podporuje jen jednu loko, musí jich být více, aby to mělo smysl. Ale Hugo je natolik laciný, že se oplatí ho koupit a využívat i doma.


BR106 (V60) v TT - digitalizácia a zvuk
(Daniel Martanovič, Digitalizácia LOKO, 25.04.2007)
Ty kokos. Asi takto som zareagoval, keď som pred niekoľkými rokmi videl v katalógu Tillig-u túto dieselovú lokomotívu. Keď som ju videl jazdiť - to už boli dva kokosy a túto jar som túto lokomotívu zahliadol na modulišti v Zákupoch (Zababov ČSD TT). A ešte ozvučenú - aj keď zvuk išiel z vagóna pridrátovaného k V60. To už som bol namäko úplne. Aj keď som parofil, ale toto mi nemohlo chýbať. Čo je doma to sa počíta....

Ako som riešil ACK detektor k MINIBOXu
(Daniel Martanovič, Elektronika, 18.04.2007)

Ak máte verziu MINIBOxu bez vnútorného ACK (asi áno, lebo verzia ALL-IN-ONE sa ešte len testuje) - máte asi podobnú skúsenosť ako ja. Hlavne keď sa testuje nastavenie mašín, je nutné neustále cvičiť s konektormi - čo nie je veľmi pohodlné. Preto som riešil "bypass"...


BR35 - úprava, remotorizácia, digitalizácia
(Daniel Martanovič, Digitalizácia LOKO, 22.03.2007)
BR35 v prevedení BTTB. Hodne starý model, hodne milovaný model - minimálne našimi ratolesťami. Čo mne veľmi prekážalo, bolo natvrdo (káblikom) prepojenie lokomotívy a tendra. Teda okrem digitalizácie, bola jednou z úloh aj vytvorenie konetora v lokomotíve na pripojenie tendra.

Úprava MiniBox-u pre použitie jednosmerného zdroja
(Peter Meszároš, Elektronika, 08.01.2007)

Pre napájanie MiniBox-u odporúčame aj použitie konkrétneho spínaného zdroja. Problémom použitia takéhoto zdroja je celkový pokles napájacieho napätia silovej časti v MiniBox-e spôsobeného dvoma súčiastkami. Tento pokles nie je kritický, ale spôsobuje, že napr. pri nastavovaniach (kedy je použitie MiniBox-u priamo bez boostra najpravdepodobnejšie) nie je lokomotíva napájaná dostatočným napätím a nastavenia nezodpovedajú predstavám po položení lokomotívy na koľajisko, ktoré sa napája cez booster.


BR65 - digitalizácia a ozvučenie
(Daniel Martanovič, Digitalizácia LOKO, 20.11.2006)
Ako v okolí známy parofil, som si nemohol nekúpiť túto lokomotívu. Keď som ju ukazoval Jožovi Kissovi (HO), neveril vlastným očiam, že v TT sa dá urobiť niečo poriadne :) Áno dá - Gutzold BR65 v TT je toho dôkazom. A digitalizovaná a so zvukom, je už úplná lahôdka.

BR89 (časť druhá) - ZVUK
(Daniel Martanovič, Digitalizácia LOKO, 18.11.2006)
Áno, je to tak. Zvuk vo veľkosti TT a to ešte v BR89. Iste, tender je v tomto modeli dostatočne z tenkého materiálu a teda je v ňom dostatok miesta pre reproduktor a zvukodér (ako tomu hovorí môj 4 ročný junior.).

Návrh nového ovladače na Loconet
(Zdeno Janeček, Elektronika, 25.10.2006)

Nedávno proběhl návrh a mala diskuze na novy ovladač. Zkusím sepsat svůj názor a podstatu věci na to, aby se mohlo vůbec začít. Jedna se o úplně novy přístup, proto by bylo dobré, si práci rozdělit.


BR89 - úprava a/alebo digitalizácia
(Daniel Martanovič, Digitalizácia LOKO, 06.10.2006)
Bola to láska na prvý pohľad. Keď som zazrel túto malú lokomotívu typu C vo vitrínke obchodu nemohol som si ju nekúpiť. Naťahovala ku mne svoje kolieska => "kúp si ma". A tak sa aj stalo. Čo ma skutočne zaujalo, jej skutočne modelový chod 40km/h je skutočne romantický.

Meranie správnosti zapojenia Loconetu
(Marian , DCC, 04.10.2006)
Pri zapájaní koľajiska, alebo modulového layoutu sa občas stane, že je niekde v zapojení chyba. Po tomto zistení nastáva horúčkovité zisťovanie, kde táto chyba je. Najprv systémom pokus – omyl (výmena prepojovacieho kábla, zásuvky...) a potom premeriavanie meracím prístrojom. Lenže merať jednotlivé piny nie je žiadna slasť.

T334.0
(Daniel Martanovič, Digitalizácia LOKO, 26.09.2006)
Uverejňujem fotku z môjho archívu, ktorú som urobil 14.4.2005 22:21 v Zákupoch na stretnutí modulov ZABABOV a ukazuje ako má vyzerať digitalizácia Rosničky v TT prevedení.

Návrh otvoreného projektu Dežo (pracovný názov pre nový FRED)
(Jozef Kiss, Elektronika, 25.09.2006)

Súčasný FRED je low-cost ovládač na Loconet zbernicu. Bol vyvinutý v r. 1998, teda už je to dosť „dávno“. Spoliehal sa na vtedajšiu súčiastkovú základňu - vtedy najmodernejší jednočip PIC 16F84. Doba ale pokročila a bolo by žiadúce vytvoriť niečo čo bude môcť byť alternatíva k Fredovi a pritom to bude jednoduchšie na stavbu, lacnejšie a bude mať lepšie funkcie. V Nemecku síce už rok existuje nová verzia "FREDi", ale údajne sú s ním problémy a jeho zverejnenie sa stále odďaluje. Je postavený na čipe Atmel.


Minibox, stavba, oživení, problémy, změny
(Zdeno Janeček, Elektronika, 25.09.2006)

Konečně jsem dostal součástky na stavbu Miniboxu. Ještě ten večer jsem Minibox poskládal a oživil. Naběhlo RUN a pomlčka. Řekl jsem si Huráááá , mám to za sebou. To jsem si ale dal, bohové se usmáli nad mojí drzostí a jaksepatří ji potrestali.


MiniBOX - LocoNet® DCC Centrála
(Peter Meszároš, DCC, 31.08.2006)

Aktualizácia 31.8.2006 - konečne máme manuál
Jednoduchá LocoNet® DCC centrála z Nórska. Autorom je Pål A Olsen a jeho projekt centrály MiniBOX-u je na tejto stránke. Centrála je navrhnutá špeciálne pre majiteľov ovládača FRED, ktorý si radi čo to zbastlia vlastnými rukami. Použitie centrály je prioritne zamerané na domáce použitie.


| 0-50 | 50-100 | 100-122 |