Railnet

Počet zobrazených článkov: 50 (z celkom 111 nájdených)

| 0-50 | 50-100 | 100-111 |
Pokračování článků o dvou centrálách v jednom layoutu
(Zdeno Janeček, DCC, 25.11.2018)

V minulém článku o rozdělení layoutu na dvě centrály jsem psal o vyhotovení pro DCC. Teď budu pokračovat o rozdělení Loconetu. Němci dávají přednost hardwarovému řešení pomocí Gateway. Mne osobně to připadá neskutečně složité a přepatnáctěné. Ale je to jejich volba a nemám právo jim do toho kecat.


Nové věci na Oto ovladač s modrým LED displejem
(Zdeno Janeček, DCC, 18.10.2018)

Mám dojem, že Oto ovladač s modrým displejem je zatím nejlepší, co jsem kdy vymyslel na ovládání lokomotiv přes Loconet. Ale protože mám stále nové nápady, tak se s nimi chci podělit. Ovladač Oto s červeným displejem už nebudu vyrábět, protože má vysoký odběr, nad 12 mA a to mi připadá dost, protože Oto s modrým displejem bere celkově jen asi 5-6 mA, protože modré LED berou na stejnou svítivost zhruba polovičku proudu a to se dá ještě zregulovat na polovičku ubráním svítivosti.


Ovládací pultík
(Zdeno Janeček, DCC, 05.09.2018)

Vymyslel jsem, zhotovil a otestoval modul zhlaví 4-6 ; 6-4 pro řízení modelového nádraží. Spojení mechaniky a elektroniky do jednoho celku je úplně nové a jinak. Teda aspoň si to myslím. ;-)

Můj návrh není určený na vlakodromy, kde jezdí vlaky každých pár vteřin a konec vlaku je ještě v první stanici, když vjíždí do další stanice. Prostě to chce klid a pohodu, jako je obvyklá na modulech. Ale pro větší nebo klubové kolejiště, s více stanicemi, to může být velmi vhodné.


Přestavník DCC do serva
(Zdeno Janeček, DCC, 13.06.2018)

Poprosilo mne par lidí co chtějí přestavovat vyhybky pomocí DCC, abych vymyslel servo přestavník, který je maličký a teda použitelný na domácí kolejiště.. Udělám to jako stavební návod se všemi podklady.


Čtečka CV proměnných v lokodekodérech, bez kalibrace a nastavování
(Zdeno Janeček, DCC, 31.05.2018)

Vyrobil jsem poměrně dost centrál Centrbox a dodával jsem ku nim zabudovanou čtečku CV, která vyžadovala nastavování provozních bodů na správné vyčtení hodnot z EEPROM lokodekodérů. Dost lidí si stěžuje, že asi 5% dekodérů má problémy a je dost obtížné je přečíst. Taky je dost špatné vyčíst dekodéry, které mají zapnuté nějaké funkce.


Detekce a obsluha rozhraní DCC pro dvě centrály v layoutu
(Zdeno Janeček, DCC, 20.05.2018)

Klub Ostramo, přesněji M. Černohorský mne poprosil, či bych neudělal rozhraní pro dvě centrály na velké setkání modulové železnice, kde nestačí jedna centrála z důvodu pomalého DCC. Jsou tam dva problémy a to DCC a Loconet. Dnes budu řešit DCC rozhraní. Vycházím z materiálů publikovaných na webu FREMO, kde jsem „trošičku“ pytlačil.


Detekce obsazení pro Loconet
(Zdeno Janeček, DCC, 21.02.2018)

Mám ve zvyku dělat věci jednoduše a tak trochu nadčasově. Není to nové, jen je to udělané trošku jinak. Tím myslím připojení do layoutu. Největší výhoda je, že se nemusí nic nastavovat pomocí jiného programu.Tento modul neumí nic jiné než detekovat a poslat správu, o změně obsazení, paketem s opcode B2.


Hodiny pro BigBen
(Zdeno Janeček, DCC, 29.01.2018)

Zhotovil jsem pro Martina Vaňo ovladač na velké hodiny zvané BigBen. Je to trojice hodin uspořádaná do rovnoramenného trojúhelníka, aby byly vidět ze všech stran. Zvláštností těchto hodin je ovládání na 24V, které je na hranici povoleného pro hračky. Proto jsem odmítnul napájení ze zabudovaného transformátoru 230V a zvolil napájení přes USB nabíječku, která je zcela bezpečná a celkem laciná. Další zvláštnost je násobič napětí koupený v Čině, který maximálně zjednodušuje konstrukci.


Detekcia obsadenosti koľajových obvodov - dvojkolia
(Boris , DCC, 25.01.2018)

Ak potrebujeme detekovať vozidlo na nejakom traťovom úseku, je potrebné vybaviť tento elektronickým detektorom a samotné vozidlo ak sa nejedná o hnacie vozidlo aj nejakou potrebnou umelou záťažou.
 

 

 


Hodiny do stanice
(Zdeno Janeček, DCC, 09.01.2018)

Jednou mi padnul pohled na Oto s displejem a napadlo mne, že tento ovladač má zabudované hodiny a má neskutečně nízkou spotřebu mezi 3- 4mA. Tak jsem zkusil vyrobit extremně jednoduché hodiny na Loconet, kde bude připojená 2 x AAA baterie a po načtení času se odpojí od Loconetu a hodiny se můžou položit kdekoliv.


Digitalizácia T334.0 jednoducho a profesionálne
(Daniel Martanovič, Digitalizácia LOKO, 26.11.2017)

Moja flotila Rosničiek sa mi rozrástla na 3 kusy, ale stále som hľadal možnosť ako túto krásnu, ale neposlušnú mašinku zdigitalizovať tak, aby mašinka mala aj osvetlenie. Možností ako to urobiť som videl za tých desať rokov niekoľko, ale stále to bolo v rovine modelárskej, ale do samodomo sa mi nechcelo. Až som natrafil na dekóder, ktorý zhodou okolností vytvoril a vyrába (čo bolo pre mňa šokujúce) skoro kolega, lebo robí vo firme, ktorej dodávam svoje služby. 


Centrála zrychleného času
(Zdeno Janeček, DCC, 24.10.2017)

Požádal mne Martin Vaňo o centrálu hodin zrychleného času i pro ovladač Oto, který umožňuje zobrazit zrychlený čas a zároveň by centrála dokázala běžet spolu s centrálou Intelibox od Uhlenbrock. Navrhnul jsem mu, že zkusím objednat panely 8x8 dot matrix na zobrazení časových údajů. Tím bude displej větší a bude moci sloužit jako centrální displej pro modulové ježdění.


Ovladač Oto s LED displejem.
(Zdeno Janeček, DCC, 29.08.2017)

Objednal jsem si v Číně LED displeje na Centrbox pro Loconet a omylem se mi podařilo objednat 0,32inch LED displeje místo 0,8inch. Rozdíl je dost veliký a nedá se to na nic použít, co mám k dispozici. Úplně náhodou jsem ale zkusil, zda to aspoň vývodově sedí a či se to dá použít jako něčeho náhrada. Celkem mne překvapil velmi nízký odběr tohoto 4-místného displeje a to od 0,4mA až do 2mA na segment jednotlivé číslice. Další zvyšování proudu segmenty číslic už potom nemá vliv na svítivost displeje.


Podružné hodiny na Loconet
(Zdeno Janeček, DCC, 18.06.2017)

Občas se mne někdo zeptá na hodiny na zrychlený čas pro jezdění podle grafikonu. Hodinových centrál je poměrně dost, ale chybí malé hodiny do stanic řízené po Loconetu. Zkusil jsem navrhnout, něco na způsob IBIS od DPMB. Vycházím z mého článku o centrálních hodinách na tomto webu.


Stavba staničných digitálnych hodín
(Boris , DCC, 12.06.2017)

Minule som sa rozhodol si do Bocova postaviť staničné digitálne hodiny. Viem, že tým skôr narodeným sa zafixovali spomienky na klasické ručičkové pri návšteve železničnej stanice, aj keď postupom času už na väčších staniciach začali prerážať zobrazovače Pragotron s preklápajúcimi sa číslami.


Oto_28 s potenciometrem
(Zdeno Janeček, DCC, 16.05.2017)

Na můj článek se mi ozvalo pár lidí, že vlastně nemám OTO_28 popsaný a nejsou informace o jeho vlastnostech, ovládání nebo stavbě.

Proto to napravím a zkusím Oto_28 popsat a vysvětlit, co všechno je nové. Něco už je popsané v předchozím článku, ale to bylo dost útržkovité.

Je zajímavé, že se začínají odmítat ovladače s enkodéry a je čím dál větší požadavek na ovladače s potenciometrem a přepínačem směru. Asi přece jenom návyky ze starých ovladačů jsou velmi zažité.


Novinky z moji dílny
(Zdeno Janeček, DCC, 05.05.2017)

Stále na něčem dělám a málo o tom informuji. Píši to hlavně proto, abych dal vědět mým kamarádům, že jsem nezaspal a dál dělám nové a lepší věci. Je to taky o tom, ze některé věci se dají vylepšit a když o tom nenapíši, tak se to nikdo nemůže dovědět.


Centrbox centrála, další vylepšení
(Zdeno Janeček, DCC, 30.03.2016)

Už se prodalo „pár“ kousků a tak mám zpětnou vazbu od kolegů modelářů. Nemám problémy s funkčností, ale s různými specialitami, které Loconet někde používá. Jsou tam modifikace, které konstruktérům znepříjemňují život.

Jako první jsem musel zabudovat příkazy na funkce F9 až F28 od Uhlenbrock, které jsou úplně jiné, než používá Digitrax. Vlastně jsem jen doplnil na zpracování Loconet pakety s opcode A3 a D4. Takže teď můžeme bez problémů připojit Profiboss nebo jiné ovladače, pracující pod normou Uhlenbrock. Centrála dokáže sama rozpoznat oba „protokoly“ a “dokonce“ můžou fungovat na společné sběrnici. Centrála ovládá všech 29 funkcí pro lokomotivy.


Digitalizácia Okuliarnika Kuehn TT inak
(Boris , Digitalizácia LOKO, 12.01.2016)

Aj keď sa zdá, že výrobca sa snaží pri výrobe myslieť na všetko, v tomto prípade mu to až tak nevyšlo. V naftovej nádrži sa pod krytkou nachádza priestor pre oválny reproduktor napr. Uhlenbrock Art.-Nr. 31110 15 x 25 x 12 mm, 0,5 W. Tento reproduktor mi bol popísaný ako nie moc vhodný na ozvučenie, chýbali mu hlavne „basy“. Pre vhodný hranatý reproduktor vyhovoval priestor len nad motorom, ale bolo nutné odstrániť konektor. Tento spôsob digitalizácie popisuje článok Okuliarnik Kuehn a jeho digitalizácia


Digitalizácia + zvuk Tillig BR50 / 555.1 v ČSD (mierka TT)
(Daniel Martanovič, Digitalizácia LOKO, 11.11.2015)

UPDATE 18.1.2016

Asi je zbytočné predstavovať túto mašinku. Som lokálkáč a týchto dlháňam som sa dlho vyhýbal. Nakoniec som podvolil a 555-ky som pritúlil aj do môjho sveta. A keďže mašina bez zvuku nie je dokončená tak som sa podujal zvukodér "nastrkať" všade kde to budem vedieť.

Ozvučenie 555.1 patrí k tým jednoduchším, aj keď aj tu je pár drobností na ktoré si treba dať pozor. Celá úprava sa dá vybaviť za večer.


Rozdělovník DCC pro Z21 anebo příslušenství
(Zdeno Janeček, DCC, 26.10.2015)

V poslední době se mi ozývají lidi, co koupili Z21 a mají problém s se sběrnicí X3, teda spojení Loconetu a slabšího DCC na pinech 1 a 6. A taky se mi ozývají lide, kteří by chtěli používat X2 na napájení příslušenství s pomocí napájení +12V. Proto jsem navrhnul plošný spoj, který umožňuje obě možnosti a osadí se jen to potřebné. Pokud se osadí všechno a je možné to přehazovat mezi oběma možnostmi.


Boostr, podle posledních poznatků
(Zdeno Janeček, DCC, 10.08.2015)

Už delší dobu se mi to sbíralo a tak jsem se rozhodl napsat článek o tom, co dělám okolo Vedzesu. To je zkratka VEDlejší ZESilovač. Je to o bezpečnosti a signalizaci chybových stavů.


Centrála pro Loconet, Centrbox
(Zdeno Janeček, DCC, 15.06.2015)

Vymyslel jsem a vyrobil centrálu pro Loconet, ve velikosti Miniboxu, protože ten se stal věcí komerční a nedá se běžně koupit, jen postavit made home. Zdrojové soubory do Miniboxu je už docela problém sehnat zadarmo.

Taky jsem se snažil tam zabudovat věci neobvyklé a trošku jinak. Tím myslím modulární sestavu, která by se dala rozšiřovat podle potřeby. Stavbu nedoporučuji úplným laikům, protože hledaní chyb bez měřících přístrojů je problém. Je to někde opravdu dost hustá montáž.


Digitalizácia drobčekov
(Gabriel Meszároš, Digitalizácia LOKO, 08.05.2015)

Vďaka šťastnej náhode som sa dostal k digitalizácii “G” lokomotív a vagónov. Je krásnym paradoxom, keď v TT a H0 lokomotívach bojujeme o každý kúsok priestoru pre umiestnenie dekodéra, prípadne reproduktoru a v “G” sa skôr potrápime s veľkosťou modelu a jeho hmotnosťou :)


Digitalizácia Tillig BR38 / 377 v ČSD (mierka TT)
(Daniel Martanovič, Digitalizácia LOKO, 31.03.2015)

Áno, s Bocom sme sa vrátili práve zo stretnutia TT modulov tradične konaného v Zákupoch pri Českej Lípe. Článok pripravujem. Na tomto stretnutí sa mi dostal do ruky nový model parnej lokomotívy BR38.10 od firmy Tillig vo farbách a šate ČSD. T.j. nejde len o prefarbenú nemeckú mašinu, ale o skutočne ČSD model - až na zvonec.

Digitalizácia tejto krásavice je jednoduchá, lebo je vybavená konektorom pre DCC dekóder. Ale ako sa otvára ?


Servo na Loconet.
(Zdeno Janeček, DCC, 02.01.2015)

Tentokrát jsem vymyslel a zhotovil ovladač a přestavník Loconetu na vyhybky z vykuchaného serva a malého procesoru Tina 25. Je to dost maličké a celkem spolehlivé. Zkusil jsem vymyslet i mechaniku, aby to bylo kompletní. Je to vymyšlené tak, ze se to dá použit i na přestavník Želva.

V čem je to jiné? Měl jsem pár diskuzí a z toho vyplynulo, že je určitá postupnost vývoje modeláře. Teda koberec (stůl), potom nějaká deska a potom kolejiště. No a to kolejiště se nestaví hned to nejlepší, ale postupně. Teda koleje, ovládání analog, krajina, budovy, digital loko a potom digi ovládání vyhybek a až úplně poslední jsou digi návěstidla a detekce úseků. Dokonce je nejvíc kolejišť, které vůbec nemají návěstidla a detekci obsazení. Proto je asi největší zájem o samotné digi přestavníky a o další příslušenství není skoro vůbec zájem


Ovladač na Loconet Oto 2.1
(Zdeno Janeček, DCC, 14.07.2014)

Na ovladač Oto verze 1.0 byly připomínky, ze není “sexy“ a je teda škaredý a neergometrický. Tak jsem se trošku potrápil a udělal jsem ho do krabičky od Freda. Snažil jsem se tam i zabudovat připomínky od uživatelů, které jsem dostal a tak je Oto trošičku vylepšený a dobře otestovaný.


Servo, řízené přímo DCC
(Zdeno Janeček, DCC, 22.04.2014)

Vymyslel jsem elektroniku k servu , kterým se dá ovadat přestavník nebo jiné podobné polohovací zařízení. Chtěl bych popsat zařízení, které je mnohem lepší než klasické modelářské servo, teda aspoň pro železniční modeláře, kteří nejsou spokojeni s původním výrobkem a mají k němu nedůvěru. Ona ta nedůvěra je celkem oprávněná, protože modelářské servo má pro nás spoustu nevýhod. Jako třeba, chvění při nestabilitě napájení, zakmitnutí při zapnutí napájení, obrovská síla, velká rychlost přestavení, citlivost na okolní rušení a ještě pár maličkostí, na které si teď nemůžu vzpomenout. Celkově se jedná o velmi jednoduchý výrobek a tak ho zkusím prezentovat jako stavební návod


Oto, jednoduchý ovladač na Loconet
(Zdeno Janeček, DCC, 28.01.2014)

Zas mne jeden vyprovokoval, abych vymyslel ovladač, který se může dát do rukou dětem a přitom aby uměl všech 28 funkcí na ozvučené loko. Finance nebyly až tak důležité, ale měl zájem na tom, aby to nebylo přehnaně drahé. Tak jsem za asi čtyři dni vymyslel a zhotovil ovladač OTO.


Hodiny pro Loconet, Ibis, infra a analog.
(Zdeno Janeček, DCC, 07.01.2014)

Už delší dobu mi leží na stole „Matka, hodinová ústředna“, kde jsem spojil až tři protokoly a jeden analog do jednoho přístroje (krabice). Tak nějak jsem dostal chuť napsat o tom článek, jak jsem to vymyslel a zhotovil. Už jsem několik hodinových ústředen zhotovil a tak mám základ na to, spojit několik věcí dohromady.


Návestný opakovač
(Peter Harmady, DCC, 17.12.2013)

Návestidlá pri prevádzkovom modulovom stretnutí vylepšia kvalitu jazdenia, pretože posúvajú modelovú prevádzku bližšie ku skutočnej. Fírom je jasné, či môžu do stanice vojsť alebo prípadne z nej odísť aj bez ústnych a nie vždy jednoznačných inštrukcií. Mechanické návestidlo je vidieť zďaleka, je však vďaka jemnému pohonu pomerne dengľavé. Svetelné návestidlo mechaniku nepotrebuje, ibaže nie je vždy dobre viditeľné. Okrem iného asi aj preto, že svieti smerom rovnobežným s koľajou, nakoľko má naň hľadieť rušňovodič v lokomotíve a nie osoba vyskytujúca sa na bočnej strane modulu. Takže zistenie, že čo to vlastne svieti na návestidle, si občas vyžaduje vopchať hlavu medzi vyššie objekty (stromčeky, lampy). A z toho majiteľ modulu radosť oprávnene nemá, keďže hrozí ich poškodenie. Tu je ideálne použiť návestný opakovač pre moduly, povedzme podľa Zababova, no tam je skôr iba informácia o dobrom nápade a nie použiteľný návod. Preto tu popisujem podrobnejšie, ako som riešil opakovač ja.


Staničné digitály
(Peter Harmady, DCC, 14.11.2013)

V článku o hodinovej ústredni tu som v závere predviedol prototyp hodinových staničných digitálov (digitálnych hodín umiestnených priamo v stanici a ukazujúcich zrýchlený modelový čas). Výhody staničných digitálov sú predovšetkým v tom, že obsluha stanice a fírovia si nemusia vykrúcať krk, aby videli veľké hodiny kdesi na stene alebo BigBen v strede miestnosti. A najmä pre menšie deti je vhodnejšia digitálna informácia než obvyklé ručičkové analógové hodiny bez číslic, však aj zošiťáky máme s číslicami… Posielanie digitálnej dátovej vety je spoľahlivejšie voči analógovým impulzom aj v tom, že ak hodiny nezachytia niektorú zmenu času, ďalšia informácia o novom čase hodiny napraví na správnu hodnotu. Hodiny som však nenavrhoval len pre digitálne dáta IBIS (európska dátová zbernica pre prostriedky verejnej dopravy) používané v BA Railnete, ale aj pre obvyklý analógový systém +-12/24V, ktorý je na stretnutiach omnoho rozšírenejší než akékoľvek digitálne riešenia, a to nielen v našich končinách.


Ovladač serva, návěstidla a detekce úseku v jednom
(Zdeno Janeček, DCC, 12.09.2013)

Po delší době jsem zase na podnět kamaráda z Povážské Bystrice vymyslel ovladač serva, kde jsem se snažil omezit různé nešvary, které se při použití serva vyskytují. Při debatě a odlaďování jsme zkoušeli přidávat různé vychytávky, které nás napadli. Původně to měl byt jen ovladač serva a při zjištění, že máme dost prostoru v paměti a pinů na ovládání návěstidla a detekce, tak jsme to tam přidali. Ovladač je řízen přes Loconet, protože ovládání přes DCC je bez zpětné vazby a nedalo by se to využít na závislé ovládání spolupracujících prvků. Tato trojkombinace je vlastně základní stavební prvek při návrhu a stavbě jakéhokoli nádraží. Pokud se nad tím zamyslíte, tak na každou přidanou kolej do nádraží potřebujete dva ovladače, z obou stran. Je poměrně výhodné je použít, i když hned nepoužijete detekci a návěstidla. Ono po čase přijdete na to, že návěstidla a detekce jsou velice užitečné věci a pokud máte předpřípravu, tak to ničemu neuškodí.


Hodinová ústredňa
(Peter Harmady, DCC, 24.06.2013)

Prevádzkové stretnutie potrebuje hodiny a zdroj hodinových impulzov na jazdenie podľa GVD. Na stretnutí sa totiž jazdí pri zrýchlenom čase, obvykle je to od 1:2 po asi 1:6, čiže modelová minúta trvá 30 sekúnd alebo aj 6 sekúnd. Prečo je to tak, som vysvetlil aj v článku o prevádzkových stretnutiach tu v prvom odstavci časti o Grafikone. Okrem obvykle používaných analógových hodín používame pri BA stretnutiach aj nástenné digitálne, najmä pre menšie deti je ešte trocha komplikované odčítavať analógové hodiny, navyše tie bez číslic. Aj kvôli tomu bolo potrebné vyvinúť poriadnu hodinovú ústredňu.


Ovladač Ewa či Evka po druhé
(Peter Harmady, DCC, 18.05.2013)

Okolo Loconet ovládačov odznelo nielen na tomto webe mnoho viac či menej zápalistých diskusných príspevkov a aj keď osvedčený FRED(i) v širokej modulovej verejnosti stále vedie, občas nie je na škodu vyskúšať aj niečo iné. Tento článok má za cieľ urobiť minirecenziu Zdenovmu ovladaču Ewa popísaného tu, ktorý je určený na súčasné ovládanie dvoch lokomotív. To je praktické hlavne na postrk/priprah a aj domáce jazdenie s dvoma nezávislými lokomotívami.


FRED - Pozor hreje sa !!!
Alebo transili na koľajisku.

(Daniel Martanovič, DCC, 11.05.2013)

Ak dostanete na svoj ovládač takúto nálepku - na koho sa hnevať? Niekomu sa to ešte nestalo, niekomu sa to stalo už 3 razy - ako mne. O čo ide? V princípe sa začne len tak z ničoho nič prehrievať FRED(i) alebo sa tvári ten Váš ovládač, že skratuje rozvod Loconetu. Zvyčajne ide o napájaciu usmerňovaciu diódu - ktorá odišla do zaslúženého odpočinku. 

Kde je? Prečo sa to deje? Ako tomu zabrániť?


T334.002 v mierke TT - Digitalizácia
(Daniel Martanovič, Digitalizácia LOKO, 04.11.2012)

Do podobných lokotraktorov som zamilovaný. Preto som očakával tento model od prvej chvíle ako výrobca ohlásil, že pripravuje úplne prepracovaný nový model V36 (T334). Keď prišla krabička bol som nad mieru spokojný - vyvahadlované kolesá, osvetlenie modelu, jemné prevedenie. Nečudo, že som ihneď chcel dať do vnútra DCC dekóder a prebehnúť ho.

Toto mala byť ľahká úloha, tak na 10 sekúnd. Podľa popisu modelu má obsahovať konektor na pripojenie DCC podľa NEM. Všetko je tak, ale aj inak.


Okuliarnik Kuehn a jeho digitalizácia s ozvučením.
(Gabriel Meszároš, Digitalizácia LOKO, 22.07.2012)

Digitalizácia tohto modelu nie je zložitá. Teda ak nechceme zvuk. Vezmeme dekodér s konektorom NEM651, zasunieme a jazdíme. Maximálne niečo nastavíme. Ozvučenie je vlastne tiež jednoduché, len s drobnou komplikáciou 

 


Bistr 2
(Zdeno Janeček, DCC, 04.07.2012)

Minule jsem napsal článek o dělení layoutu pomocí dost složitých monster. Je pravda, že člověk vychází jen z těch informací, které má k dispozici a pokud není možnost se poradit, je to dost nepříjemná cesta. Ale potom mne kopla múza a vymyslel jsem řešení, které je mým ideálem a to v jednoduchosti a principu. Princip je velmi jednoduchý, ale myslím, že pochopit ho, bude pro někoho docela problém.


Centrála Loconet
(Zdeno Janeček, DCC, 28.01.2012)

Po asi třech letech jsem dokončil a odladil centrálu Loconet. Bylo to dost práce a přemýšlení, někdy i nad moje schopnosti v tom čase. Musel jsem to odložit, nastudovat problematiku a zase se k tomu vrátit. Teď když je to hotové, tak se zdá, že to nic není, ale to je klam a málokdo si uvědomí, kolik práce a přemýšleni se za tím skrývá.

Je moji tradicí, nedělat monstra, ale jednoduché (a v tom je ta krása) a plně funkční věci. Neboť jak píše klasik, udělat to složitě, umí každý blbec. Tím myslím, že celková koncepce musí být vymyšlená tak, aby jedno druhé neomezovalo a přitom aby to umělo všechno, co je potřeba. To byl vlastně největší problém, neudělat monstrum a aby to bylo perfektní. 


Jak by se mohl vyřešit rozvod Loconetu v budoucnosti.
(Zdeno Janeček, DCC, 06.01.2012)

V poslední době jsem hodně přemýšlel nad tím, jak udělat rozvody DCC a Loconet bezpečnější a hlavně odstranit problémy s padáním Loconetu při velkých layoutech. Začalo to napravovačem hran, potom testerem hran, pak jsem vymyslel úplné rozkouskování sběrnice Loconet na úseky MASTER a podružné úseky SLAVE, které by byly úplně oddělené opticky a energeticky naprosto nezávislé. No a nakonec to dopadlo úplně jinak. Vymyslel jsem uspořádání, které je sice někdy složitější, ale odstraňuje hazardy rozvodu a povoluje použití stejných adres a ID na ovladačích, bez vplyvu na lokomotivy, někde na kraji layoutu. Mám totiž názor, že prevence je vždycky lepší než následné lepení a napravování pokaženého. Je to tak jednoduchá myšlenka, že mne až zamrazilo, proč to ještě nikoho nenapadlo.


Digitalizace lokomotivy Köf 2 velikosti TT firmy Arnold
(Petr Ossendorf, Digitalizácia LOKO, 12.12.2011)

Pro posun na vlečce malé továrny na svém kolejišti které kompletně rekonstruuji, jsem uvažoval o tom, jakou zde použít lokomotivu. Díky tomu, že přecházím na plný digitál, měním kolejivo na profil a navíc jsem dostal darem malinkou topírnu (spíše garáž) od firmy Auhagen (kat. číslo 13333) uvažoval jsem o „prasátku“ T211.0. Vzhledem k pracem na kolejišti není ovšem nyní na novostavbu stroje čas. Na jeho stavbu snad také později dojde. „Rosnička“ T334.0 na vlečce nejde použít kvůli své velikosti – do minitopírny se nevejde, nehledě na to, že ji plánuji používat k návozům po lokálce (vedle „Hektora“ T435.0). Brouzdal jsem na internetu a hledal vhodný stroj. Objevila se původem německá „Kofka“ od Arnolda. Tyto stroje u nás jezdily jako kořistní po válce pod označením T200.2 a později je ČSD odprodaly do průmyslu na vlečky, kde jezdily až do 70-tých let. Díky tomu sedí i do epochy. Výborně o nich píše Jaroslav Wagner ve knize „Encyklopedie železnice – Motorové lokomotivy 2 “ nakladatelství Corona. Navíc použitá topírna je pro tento lokotraktor přímo určena. Bylo rozhodnuto. Na první listopadové burze v pražské „Opletalce“ byl stroj k mání a tak jsem jej zakoupil. S lokomotivou jsem zakoupil i dekodér Kuehn N-025.


Čtečka proměnných #CV
(Zdeno Janeček, DCC, 05.12.2011)

Mám asi 40 dekodérů a spravování jejich proměnných mi nevyhovovalo jak po stránce přístupu, tak i archivace. Navíc mám pár dekodérů příslušenství a i u těch je dost důležité mít někde uložené, jak a co mají nastavené. Právě archivace všech parametrů CV mne přinutila vymyslet tuto čtečku. Prvotní impuls na vytvoření vzniknul při používání JMRI programu, který umožňuje čteni, zápis a archivaci všech dekodérů. Minibox není vhodný, protože nemá výstup do souboru a RKDCC je zas neskladný a není moc flexibilní.

 


Tester Loconetu a hran Loconetu
(Zdeno Janeček, DCC, 01.10.2011)

Viděl jsem analogový tester Loconetu a celkem jsem ho obdivoval. Jen mi tam chybí kvantifikace, teda jak moc je to dobré nebo špatné. Proto jsem se rozhodnul navrhnout zařízení s mikropočítačem, které dokáže dosledovat, spočítat a nějak zobrazit naměřené údaje a vyhodnotit, jak moc je to špatné. Přitom se svezlo ještě pár věcí navíc.


LocoNet tester
(Peter Harmady, DCC, 12.06.2011)

 Zdeno už v článku tu riešil základnú kontrolu LocoNet rozvodu. JKI ma pred pár mesiacmi nahovoril na komplikovanejší tester podľa DCC Müllera tu, schopný kontrolovať Railsync (DCC na pinoch 1-6) a zároveň indikovať stav a prevádzku na LocoNet pinoch 3-4. Prvá verzia bola testovaná už na Siemense, ďalšie teraz v Kokave. Vyzerá to zatiaľ ako cenovo prijateľná a užitočná pomôcka na overenie toho, či sa v krabičke X3 nachádzajú tie signály, čo sa tam nachádzať majú.

 


M152 od Bramos-u – digitalizácia s ozvučením
(Gabriel Meszároš, Digitalizácia LOKO, 02.05.2011)

Veľmi typický motoráčik našich lokálok. Niet preto divu, že ho skoro každý železnično-modelársky fanda má vo svojej zbierke. Existuje vo viacerých amatérskych konštrukciách, ale zatiaľ je (bol?) len jeden sériovo vyrábaný vo veľkosti H0. Ten od Bramos-u.

A práve ten sa mi dostal na stôl s požiadavkou digitalizácie s ozvučením.

Ovladač Ewa
(Zdeno Janeček, DCC, 26.04.2011)
Když může být  ovladač Adam, tak dalšímu odvozenému ovladači jsem dal jméno Ewa.  Je to zase trošku jiné, protože teď jsem se dostal za hranici, kdy už nejde pracovat bez  displeje a zpětné vazby. Do tohoto okamžiku se to dalo vždycky nějak oklamat, ale tu hranici jsem teď musel  překročit.  Byl dost problém vybrat vhodný display , protože ne všechno má správnou velikost, ovládání a spotřebu energie.  
 
Musím poděkovat Jardovi Kutějovi za pomoc s programováním. Je zajímavé, kolik lidí si myslí, že umí programovat, ale když dojde na lámaní chleba, tak najednou nikde nikoho.  Zase po pravdě musím napsat, že v našich krajích není moc lidi, kteří ovládají  danou problematiku a  příbuzné  a související obory.  Navíc je třeba vlastnit rozsáhlé přístrojové vybavení, bez kterého není možné najít chyby a otestovat všechno možné a nemožné. 
 

PMT Hektor – digitalizácia s ozvučením
(Gabriel Meszároš, Digitalizácia LOKO, 17.04.2011)

Tento pekný model som osádzal dekodérom prvý krát asi tak pred rokom. Vtedy to bola skôr jednoduchá záležitosť. Ako už mnohí vieme, tento model má osadený konektor PlugX12, ktorý je v H0 mierke skôr raritou. Nehovoriac o dostupnosti takýchto dekodérov, hlavne v danej dobe. Vložil som tam dekodér Zimo MX630F a do druhej rady pripichol dva funkčné výstupy. Zostávajúca práca bola už iba naprogramovanie dekodéra. Varianty digitalizácie sú pekne popísané aj v článku o digitalizácii TT Hektora, plus by sa dali ešte pridať variácie na tému odstraňujeme 4 piny z dekodéru PluX16.
Tak touto cestou teraz nepôjdeme

 


Zvukový projekt do dekodéra
(Gabriel Meszároš, DCC, 20.02.2011)

Určite ste sa už nejeden z vás zamýšľali nad tým, ako si ozvučiť svoj model zvukom, ktorý zatiaľ nie je bežne ponúkaný. Úplne logicky väčšinu napadne, tak si ho spravím sám. A túto peknú myšlienku väčšinou hneď nasleduje druhá. To je blbosť, to sa mi nepodarí.
Pokúsim sa vám v skratke priblížiť, čo sa skrýva za jedným zvukový projektom.


Digitalizácia T435 (Hektor) v TT - pokračovanie
(Daniel Martanovič, Digitalizácia LOKO, 29.11.2010)

Článok o digitalizácii modelu T435 alebo BR107 od firmy Tillig som pred polrokom zakončil, že aj PLUX12 dekóder od firmy TRAN je použiteľný. Keďže som týmto pár ľudí nahovoril na tento dekóder, musím teraz urobiť veľkú bodku za celým článkom. A teda ako nastaviť CV, aby to všetko fungovalo ako malo.


| 0-50 | 50-100 | 100-111 |