Radek Šindelář ma požiadal o uverejnenie nasledovného článku, ktorý uvádza na správnu mieru nepresnosti a chyby, ktorých sa autor dopustil.
Rád bych tímto článeček vyvrátil několik závažných chyb článku „DCC a Denet a souvislosti s Loconetem“.
1. Program RKDCC používám s laskavým svolením autora a není volně dostupný. Ale je možno ho zakoupit.
Program RKDCC není možno zakoupit.
2. Zneužívám totiž zvláštní vlastnosti RKDCC a které originál centrála neumí (přímý přístup na sloty a jejich ruční ovládání a definování).
Přistupovat ke slotům v centrále lze na všech originálních centrálách buď pomocí ovladače (standardně lze měnit část vlastností ve slotu) nebo pomocí PC (lze měnit cokoli). Pro ovladače typu FRED je definován bezpečnostní mechanismus zajišťující správný přístup je jednotlivých slotů a není potřebné se sloty nijak manipulovat.
3. Vzorový příklad rozhraní LocoNetu je špatný, nerespektuje bod c) z definice fyzické vrstvy LocoNetu (LocoNet Personal Edition, strana 3). Správný příklad je (z návrhu LocoIO, autor John Jabour):
4. Přes odpor R3 o hodnotě 47k, který je předepsán jako nejmenší možný
V definici LocoNetu je předepsán minimální vstupní odpor zařízení připojeného do LocoNetu 47kOhmu.
5. Z krajních (1,6) vývodů RJ12 se odebírá napájení pro celý obvod.
a níže
silový signál DCC, který zabezpečuje napájení periferií
Velice důrazné NE. Signál na vodičích je nízkovýkonovou kopií DCC signálu a slouží především k připojování zesilovačů, které potom napájejí přímo koleje. Podle definice smí každé zařízení odebírat z těchto krajních vodičů maximálně 15mA, pokud je na nich napětí větší než 7V. Jako napájení se používá výhradně pro ovladače, které nemají jiný zdroj. Všechny ostatní moduly na LocoNetu by měly své napájení.
6. Protokol Loconetu ovládám tak na 80% a je veřejně známo, že některé informace jsou utajovány a uvolněny jen pro některé návrháře. Proto stavět zařízení pro Loconet muže být někdy zaujímavé.
Kompletní definice LocoNetu je k dispozici návrhářům, kteří s firmou podepíší dohodu (NDA). LocoNet Personal Edition a další dokumenty dostupné na webu firmy Digitrax obsahují více než 95% všech paketů. Avšak žádný z nich není potřebný pro návrh běžného zařízení (dekodér příslušenství atd.)
7. Originální je přístup přes sloty, kdy se šetří čas na sběrnici, který je velmi háklivý na přeplnění. To je nepříjemná vlastnost neřízené sběrnice, která při naplnění přes 30% se zahlcuje a začnou se ztrácet data.
Nevím kde vzal autor tato čísla, ale tvůrce LocoNetu deklaruje normální provoz při požadavcích do 98% kapacity LocoNetu a celkovou koliznost do 1%. Tato čísla mohu potvrdit ze sledování provozu setkání Zababova nebo FREMO.
8. Ale i tak je možnost mžikového přetížení reálná, proto hlavně při rozšířené adresaci a 128st. řízení je úspora času značná a žádoucí.
Právě proto, že LocoNet při ovládání lokomotiv pracuje se sloty, tak se informace o délce adresy a počtu rychlostních kroků nepřenáší v paketech pro řízení směru a rychlosti. Tato informace je na počátku vložena do slotu a nepřenáší se. Není důvod tedy požadovat nějaké úspory.
Teď drobné připomínka:
9. Druhý je adresa slotu, třetí je datový a poslední je XOR, který je inverzní a výsledek musí být nula, jinak je paket neplatný.
Kontrolní byte v paketu LocoNetu je tvořen jedničkovým doplňkem k exklusivnímu součtu (XOR neboli Exclusive Or) všech datových bytů včetně OPCODE (čili hlavičky paketu). Pro příchozí paket spočtu XOR všech bytů (včetně kontrolního), takže výsledkem jsou samé jedničky v případě správného paketu. Ale záleží na implementaci kontroly, nicméně toto je ta nejjednoduší a používaná. Protože autor svoji neuvedl, tak naznačuji, že ty nuly nejsou dogma.
