Při práci s projektovými podklady stanice z roku 1900 jsem získal katalogový seznam všech budov, které na stanici mají být zbudovány.
Jsa historicky papírový modelář, začal jsem hledat producenty kartonových stavebnic pro každou konkrétní budovu ze seznamu. Dnes tedy jdu na Wasserstationsbrunnen 39/H.
Nalezeno u KB-model.: Studna s kalovou jámou a vod.jeřábem TT - KkStB 39/H.
Takže hurá na to!
co bude třeba:
je akvarelem ještě v aršících nabarvit vše do plus mínus cílového stavu. Já mám rád klasický – mokrý – akvarel. Na to, že sem tam světlejší, sem tam tmavší nehledět, šmouhy jsou vítány a akvarel je umí fakt dobře. Kromě toho po sestavení proběhne ještě patinace – zase akvarelem – a tím se vše doladí. Pokud je nějaký díl oboustranný, pak samozřejmě i akvarel oboustranně. Zateče-li barva do laser řezů – jedině dobře.
Voda a karton vedou k deformacím. Leccos udrží aršík, leccos se dá prohnout zpět. Ale plné vyschnutí většinou vede k narovnání do původního stavu. Kromě toho – je to karton –užitím mírné síly je snadné ho prohnout po vyschnutí zpět.
Akvarel je super v tom, že se dá nanášet v mnoha vrstvách a tím tvořit odstíny a šmouhy. Raději vícekrát „doplňovat“ barevný pigment, než to na začátku přehnat se sytostí. Kdyby však, pak namočit a odsát ubrouskem je jedna z metod odebírání barevného pigmentu za mokra.
Je příprava jemných částí, které by se mohly manipulací lámat, třepit karton atp. KB dopuručuje – a já potvrzuji – je prokapat sekunďákem. Vytvrdnou na kámen a dají se opracovávat pilníkem. Pokud jde o větší plochy, pak se dají také zpevnit sekunďákem – samozřejmě z rubové, nepohledové strany – to já nedělám. Já barvím i interiéry, neb v nich pozdějí svítím. Často dojde i na nábytek. Dostanu se k zpevnění stavby později.
Podlaha a stěny – to je papír, to lepím disperzí. Dá se později vlhčit a akvarelovat.
Jak jsem psal v úvodu, sekunďák je super tvrdící nástroj, takže všechny krovy jdou do kapky sekunďáku a pak aktivátor. Rázem jsou tvrdé jak kámen. Tuhle techniku mám z leteckého modelářství, kdy karambol bylo třeba vyřešit ihned na letišti. I za cenu přitížení éra.
V tomhle stavu je možné vzít pilník a upravit otřepy. A pak hurá s nimi do konstrukce.
Tyto spoje dělám na kapičku sekunďáku. Stříknu aktivátor a je to tuhý.
Následuje „krov“. Opět jsou krokve napuštěny sekunďákem. Stejně tak je krov „přibodován“ ke stěnám. Aktivátor a drc. Drží jak přibitý.
Mám desku krovu. Střecha jde disperzí. Vlhkost pomůže udělat mírné nerovnosti střešní krytiny. Ke krokvím zase boduji sekunďákem.
Ještě návětrné lišty a vodárna je hotova.
Vodní jeřáb nápodobně. Papír disperzí, místa, která musí přituhnout okamžitě pak sekunďákem a aktivátorem.
Ještě strunku/drátek 0,3mm a kolo ventilu a tyč pro trychtýř jsou na místě. Toto zase sekunďákem. Ostříhat a začistit přesahy a otřepy.
Je-li modelář zaujat osvětlením budov, doporučuju SMD odstín oranžová zabudovat do střechy, krovu, lamp nade dveře. Historicky bylo bílé světlo spíše výjimkou. Leda by bylo třeba modelovat zářivku. Ta bývala bílá.
Takže sada SMD diod různých odstínů to jistí
Nu a poté kapka sekunďáku do střechy… diodu do kapky… Aktivátor… a je to!
Svítíme! V pumpě bude slabé oranžové. Tedy intenzita půjde ještě dolu.
Jakmile je sestaveno, následuje další vlna akvarelu. Většinou velmi jemná černá (dostat šedý odstín provlhnutí a zaprášení), velmi jemná zelená (dostat odstín mechu a lišeje).
Nyní přijde řada na manželčinu výbavu. Lak na vlasy je u mě dlouhodobě číslo jedna pro stabilizaci papírových výtvorů. Od kresby uhlem až do dnešní doby na stabilizaci kartonové stavebnice. Aplikace několika vrstev zajistí velmi dobrou povrchovou pevnost a také – a to je důležité – prachu otěrnost. Protože patinace prachem je nepěkná věc.
Nu a Wasserstationsbrunnen je na světě!
K tomuto článku nebol doposiaľ priradený žiadny komentár!
