Po druhé světové válce je velký nedostatek kotlových vozů pro přepravu nejrůznějších substrátů pro naše podniky. Zkušený konstruktér pan Antonín Beran v Ústřední kanceláři n. p. Tatra v roce 1947 vytvořil návrh na dvounápravový kotlový vůz jednotného spodku, na který se pomocí sedel usazovaly různé kotle o objemu 110, 125, 160, 200, 240 a 300 hl. Nový spodek kotlového vozu měl s užitím lisovaných profilů přibližnou hmotnost 2 000 kg. Kote s luby o tl. 8 mm a dny tl. 10 mm má 10.5 t. Rozvoru vozu je 4.5 m. Kotle jsou o průměru od 1500 mm do 2500 mm a o délce kotle 6650 mm. Kotle mohou být vybaveny nejrůznějším druhem plnícího a vypouštěcího zařízení a tloušťka stěn se mění podle provozního tlaku v kotli, převářená kapalina má vliv na materiál či vnitřní vyložení kotle. Kotel je vyroben z běžné oceli, nerezové oceli, bimetalové, hliníkové, pogumované, poolověné atd. Kotle mohou mít parní vytápění, izolaci, popřípadě další speciální zařízení podle přepravovaného substrátu. Na jednotném spodku bylo vyrobeno více než 50 typů kotlových vozů. Výroba začala v roce 1948 ve Vagónce Tatra n.p. Studénka a výroba byla později přemístěna do Vagónky Brno-Královopolská, aby po několika letech se přesunula výroba zase do Studenky, kde byla v roce 1967 výroba kotlových vozů ukončena. Jednotný spodek se v roce 1960 modernizuje, ale vzhled vozu se podstatně nezměnil.
Spodek vozu tvoří kombinovanou svařovanou konstrukci se sedly kotle a s přinýtovanými čelníky a na jejich čelech jsou desky s odlehčovacími otvory. Spodek má délku 7600 m o světlosti podélníků 1890 mm. Od roku 1960 se tento spodek mění podle UIC, který má dvoje závěsky a světlost podélníků se zmenšuje na 1824 mm. Druhé základní provedení spodku od roku 1961 jsou svařované čelníky pevně spojené se zbývajícím rámem, už nejsou vyměnitelné.
Pojezd od počátku má nápravovou hmotnost 18 t. Dvojkolí s obručemi o průměru 1000 mm s čepy o průměru 120 mm a délkou 200 mm, vzdálenosti středů čepů 1970 mm Vozy od roku 1948 až 1951 měly kluzná ložiska vzor 45, některé pak valivá ložiska 45 V. Rozsochy lisované z plechů tl. 10 mm ke spodku přinýtováni, ložisková vůle podélná 2x16 mm, příčně 2x6,5 mm. Pružnice má šest pružin profilu 120x16 mm, poddajnost 9,5 mm/10 kN. Od roku 1960 podle UIC má náprava s čepy průměr 120 mm délka 179 mm, vzdálenost středů čepů 2000 mm a valivá ložiska vzor 59 V. Rozsochy vypálené z plechů tl. 15 mm, přinýtované ke spodku, ložiska vymezují vůli podélně 2x16 m, příčně 2x20 mm. Koníky jsou svařované z lisovaných plechů přivařené a vyztužené ke spodku. Pružnice nesou dvojitý závěs hraníky.
Stupačky, plošina, brzdařská budka. Dřevěná plošina přišroubovaná ke spodku a dvě dřevěná stupátka s ochrannými lištami na nosičích přišroubovaných k přírubám spodku. Většina vozů má brzdařskou budku, která má kostru z válcovaných nosníků, na niž je přivařen krycí plech, v čele budky je posuvná klapka v otvoru a pod ním je kryt kliky ruční brzdy. Konstrukční změny jsou jen zábradlí a držáku svítilen podle roku výroby.
Vůz je vybaven průběžnou tlakovou brzdou a ruční brzdou ovládanou klikou v brzdařské budce.V budce je rukojeť záchranné brzdy, která ovládá záklopku záchranné brzdy umístěné pod podlahou brzdařské plošiny. Brzda starší provedení s rozvaděčem Božič. Brzda byla v průběhu let modernizována a v roce 1957 byla nahrazena výstrojí DAKO. Změna se týká rozvaděčů, jeho uložení a tyčoví. Rozvaděč DAKO je vybaven přestavovačem O-N (osobní-nákladní). Přestavovač se ovládá malou žlutou rukojetí umístěnou na obou bocích vozu.
Všechny kotle jsou svařované se stejnou délkou 6650 mm o průměru 1600 mm, 1800 mm, 2000 mm, 2200 mm o objemů ( 125, 160, 200 a 240 hl ), kotel o objemu 110 hl o průměru 1500 mm a kotel o objemu 300 hl o průměru 2500 mm. Kotle jsou svařovány ze dvou až šesti lubů a den. Do kotle bývá vložen peřejník. Armatuře kotle patří plnící zařízení, které bývá nejčastěji spojena s průlezem. Vypouštěcí zařízení jsou horní a spodní výpust. Horní výpust je tlaková. Spodní výpust (spádová) je s kohouty, se šoupátky a rychločinná. Do některých kotlů se vkládalo topné potrubí pro výtápění párou.
Topné zařízení je ve dnu kotle a topné hady musí být vsazeny ze stejného materiálu jako je kotel. Některé kotle mají tepelnou izolací ze skelné vlny a kotel je oplechován. Velikost kotle a jeho zařízení je převážně určena vlastnostmi přepravované kapaliny.
Ložné zboží můžeme rozdělit takto:
a) minerální oleje a hořlavé látky
b) těžké oleje, ropa, dehet, smola, tuky
c) chemikálie
d) zkapalněné plyny
Nárazníky jsou trubkové, svařované o průměru talíře 370 mm.
Vozy mají průběžné tahadla. Tahadla jsou vedena otvory v příčných výztuhách, zakončena tažnými háky a šroubovkou.
Vozy jsou opatřeny zařízením pro nouzové tažení oky, ale od roku 1963 mají tažné háky.
Výstup na kotel je po obou bocích svařeny z trubek, z pásů a dříve svařeny. Později přišroubovány ke konzolám. Na kterých jsou dřevěné lávky.
Držáky výložních svítilen jsou do roku 1959 na straně budky po obou bocích a od roku 1961 jsou na čelníku bez budky, další jsou na straně budky na bocích sedel kotle.
zdravim. uz viac krat som videl a povul o "loziskovych domčekoch". kde sa daju zohnat? d jano
ložiskové domky - pražská burza prodává: jan banko e-mailová adresa: jan.banko@bankovi.cz
skoda, ze tie domceky dostat len v prahe. ba burza je v tomto slaba a nik takyto tovar na stavbu modelov neponuka. je to velka skoda. milan
na internetu se dají sehnat od f. peho - www.maloseriovky.eu , ale jsou po 20 kusech za 180 kč a já je kopím na burze po 50 kusech za 120 kč. na pražskou burzu jezdí mnoho slováků , jen se domluvit na koupi dílů. jsou tam dokonce i prodejci. jan banko - www.bankovi.cz. - možná, že pošle.
mozno by mohol tunajsi eshop rozsirit sortiment. milan
po 20-ti kusech jsou ložiska pro h0 nebo n pro tt jsou po 50-ti kusech a za dobrou cenu na www.maloseriovky.eu
