Pro zabezpečení materiální i energetické soběstačnosti rozhodl Ústřední výbor KSČ na společném zasedání s vládou ČSR o přednostní výstavbě těžebního a chemického průmyslu v Podkrušnohoří Převzato z deníku Rudé právo ze dne 14.12.1950.
Toto rozhodnutí se přímo dotklo důlního a chemického komplexu v Hrabové. Splnění vládního úkolu vyžadovalo vybudování rozlehlého překladiště materiálu ( volné skládky ). Po zvážení všech parametrů bylo rozhodnuto o vydláždění povrchu překladiště těžkou dlažbou, vhodnou pro provoz těžkých nákladních automobilů. Protože žulové kamenivo bylo přednostně využíváno pro říční regulace, na dlažbu bylo využíváno křemencové kamenivo a rula.
Protože překladištěm na Hrabové procházejí dvě koleje, které se křižují a od průjezdné koleje se obloukem odklání, nemohl jsem použít různé průmyslově vyráběné polotovary. Nikdo také nenabízí lemování ke koleji a drobné pásky mezi koleje. Návod na mě po delším hledání čekal na německém Stummi – foru. Vyrobit razničky a vyrazit reliéf nebyl problém. Razničky jsem malými kleštičkami natvaroval z Ms trubičky průměr 3 a 4 mm. Dovnitř je zapotřebí zapájet Cu nebo Ms drát pro vyztužení. Očekávaný počet klepnutí ( kostek ) na překladiště je totiž okolo 30 000. Jako základní materiál je vhodná kašírovaná lepenku tl. 1,5 mm. Vejde se zhruba do stojiny kolejnice v H0. Protože i kolejnice se musí čistit, není možné, aby dlažba přečnívala kolejnice. A pak už jen to klepání a klepání a klepání. Měl jsem dost času přemýšlet, jak nabarvím kostky. Představa barvení každé kostičky zvlášť mě docela děsila. Mezi kostičkou 1247 a 1318 mě začala bolet levá ruka ( ta drží razničku ) a ve snu jsem se ocitl v Paříži, v nejkrásnějším nádraží na světě – gare d´Orsay – někdejší Pařížsko – Orleánské dráhy, nyní Galerie d´Orsay. Je to na levém břehu Seiny, naproti Oranžerii v Louvru - . Ve druhém patře, na ochozu naproti vchodu jsou IMPRESIONISTI! Degas, Renoir, Tolouse-Lautrec, Monet, Cezanne! Ti nemalovali v detailu, jako italští a holandští mistři. A bylo rozhodnuto.
Impresionisti malovali pomocí bodů a krátkých čar, často barvou přímo vytlačovanou z tuby na plátno. Použil jsem akrylové barvy Pebeo. Mám je vyzkoušené. I když částečně zaschnou, je možné je opět rozpustit a dál zpracovat. Toho se dá využít při zakončení. Lehkým přetřením šedým přelivem se nerozpustí barva, jen znázorní spáry. Až následným navlhčením se rozpouští prvotní barva.
A je to, řekli by Pat a Mat.
Kdyby někdo říkal, že tam vidí řádky, že neviděl takové barvy na dlažbě, že je to hrozné, že to umí líp, že je to nepřesné, tak ho pošlu do PR…, protože jako správný dlaždič jsem se naučil hrozně sprostě nadávat. Tak pozor na mě ! Jinak ho fyzicky přesvědčím tou kostkou, co jsem si osobně pro takové lidi přivezl z Hrabové.
Z Prahy zdraví Petr S.
Razničky
Kladívko
Detail kostek
Barva neurčitá
První pokus
První rozmývání
Celý díl
Začínám druhý pokus …
Šedý přeliv
Červenohnědé tečky
Tmavohnědé tečky
Okrové tečky
Šedohnědé tečky
Šedobílé tečky
Druhé rozmývání
Kostka z Hrabové
Popravde Tomášov mám notoricky nedokončený lebo mi chýbajú a tiež sa bojím použiť určité technológie. Dlažbu mám tam aj ja, ale v dobe plastovej. Chystám sa už 3 roky ich nejako natrieť. Pôjdem tento rok asi do toho. Pochválim sa. Som inšpirovaný. Ďakujem. DanoM