Ve dnech 20 až 23 dubna 2006 proběhlo setkání modulové železnice v prostorech Kulturního domu v Bojnicích. Domnívám se, že jsem jednou z klíčových postav a mám tak trochu povinnost a právo to zhodnotit. Nebudu komentovat TT-čkáry a Mistrovství modelářů Slovenska
Náš layout byl navrhnut pro prostor 10.5m na 21m tak, aby dokola zůstal prostor pro návštěvníky v šířce asi 2m. Vycházel z obrovského skrytého nádraží s mnoha odstavnými kolejemi a pokračoval dvojkolejnou tratí přes zastávku Strečno do Nitrianskeho Pravna, kde dvoukolejka končila a pokračovala jednokolejnou tratí do Kamenců, kde byla odbočka do vápenky. Dále trať pokračovala do Ráztočna, kde byl velmi pěkně zpracován motiv nakládání dřevní kulatiny na vagóny. Trať dále pokračovala do Chrenovca, který je udělaný podle reálné předlohy. Z Chrenovca vedla trať do Košic (Robertova) , který byl ozdobou layoutu a byl skutečně na vysoké modelářské úrovni i po stránce doplňků. To však platilo v menší míře o všech stanicích, kromě Kamenců, (ty jsou moje). Kamence jsou moc strohé a účelné. Trať končila ve skryťáku Bojnice.
Odjezdilo se 7 grafikonů podle návrhu Tibora Tištana a jeden podle mého návrhu. Jezdilo asi 11 souprav. Grafikon byl celkem slušně udělaný a všichni měli dost práce. Můj grafikon byl moc složitý a hustý a neosvědčil se. Tentokrát jsem to přehnal, bylo to na neželezničáře moc složité. Soupravy byly „každá ves, jiný pes“, ale v zásadě se jezdila 5 éra a páry jezdily jen pro ukázku a do session se moc nezařazovaly.
Nemáme zatím zkušenosti s nákladními listy a datovými listy od dopraven. Proto jsme jezdili více–méně naprosto živelně a nákladní vagóny se potulovaly po layoutu bez ladu a skladu. Takže nákladní provoz byl většinou z průběžných vlaků, které mohl výpravčí ve stanici zastavit a rozhodit do vleček. Mám dojem, že rozdíl mezi „musím“ a „můžu“, je velmi dobrý a zajímavý.
Jezdily různé soupravy a nejvíc se mi líbila ICE souprava, která jezdila jako osobní vlak. Tolik jsme měli rychlíkových souprav . Vcelku to bylo vynikající a celkem zábavné a o to nám hlavně šlo. Děti účastníků se skutečně vyřádily a přitom nedošlo k žádné havárii. Ono vlastně došlo a poškodil se jeden Sergej, ale to byla chyba jiného druhu. Dále se zúčastnilo dost osobních vagónů z 3 éry , ale byly strašně lehounké a všude vypadávaly. Ještě měly navíc asi zle nastavené rozkolí. Proto musely být odstaveny.
Kromě asi 10 modulu , které se nestačily zatravnit a skryťáků , byly všechny moduly s krajinou a mohu napsat, že na úrovni. Taky technické provedení mělo úroveň a kromě mého rovného modulu před Kamencami , který spadnul a poškodila se kolej, nevyskytovaly se žádné problémy se sjízdností modulů. Myslím, že můžu napsat, že postavení zhruba padesáti modulů v Bojnicích za rok, bylo obdivuhodné a absolutně se neprojevilo na kvalitě modulů. Mají můj obdiv a úctu.
Protože veškerá elektronika byla mé domácí výroby, nemám právo to komentovat, ale myslím, že to bylo dobré. Kromě problémů s TT-čkármi, které jsem nechal na suchu a trápili se sami (za což se omlouvám) jsme s DCC neměli žádné komplikace. V sobotu donesl P. Meszaroš soupravu Miniboxu a TT se oddělilo od HO a tím se všechno bezbolestně urovnalo.
Jak jsem už naznačil, je velký rozdíl mezi lokodekodéry a hlavně na TT-čku jsme měli problémy. To co šlo na Rocco neslo na RKDCC. Příčinu nevím, ale asi bude v dekodérech. Kontrola RKDCC a Hugů ukazovala, že signál do kolejí jde správně, ale dekodéry to neberou. Proto se asi budou muset udělat pro příště kontroly a dekodéry s divným chováním oddělit. I na HO modulech byly asi 2 lokomotivy, které se musely odstavit, protože byly nebezpečné pro okolí. Byl bych rád, kdyby se ozvali ti, kteří měli problémy s dekodéry a mohlo se to vyzkoušet a snad chybu odstranit.
Tohle byl a je velký problém, hlavně u starších modulů. Bude se s tím muset něco udělat, buď přejít na autospojky nebo použít přístrojové banánky, které jsou hodně drahé. Tady se naplno projevuje pravidlo 10% a 90% , kdy 90 procent práce je s deseti procenty propojení. Taky ve skrytáku Bojnice byl dost mizerně udělaný rozvod napájení, kdy mám dojem, že byly někde opačně zapojené srdcovky a dělalo to zkraty.
Hodiny a stojan smontoval F.Kocian a ovládací skřínku s programem jsem dělal já. Na první použití to fungovalo naprosto spolehlivě a bez závad. Smontování tří hodin do úhlu šedesáti stupňů (trojúhelník) je unikátní a plně vyhovuje našim potřebám.
Po prvé na setkání jsme použili telefony a hned se všechno podařilo. Musí se domyslet vedení pod moduly, aby se kabely nemusely tahat křížem přes volný prostor, kde každou chvíli to někdo urval. Centrálu jsme dostali zadarmo od klubu Zababov, za což jim všichni děkujeme.
Perfektní atmosféra s velkou dávkou tolerance a pochopení jeden pro druhého. Bylo tam velmi mnoho VIP osobnosti, kteří ocenili naši práci. I spolupráce se ZMOSem byla celkem uspokojivá, ale nepředpokládám další spolupráci, protože Mistrovství rotují po celém Slovensku a další společný termín vychází tak za deset let.
Podle mého předchozího psaní je možné dostat dojem, že jsme šli z problému do problému, ale to vůbec není pravda. Kritická chyba se vyskytovala tak jednou za 3 hodiny. Při trvání akce asi 48 hodin, je to 16 poruch a ty se ještě dělily na provozní a obslužné (telefony,programování). Ale každých pár minut, kvůli kterým se muselo stát, bylo strašně vidět a všichni byli hrozně nedočkaví na další ježdění a tak se čas prostoje zdál nekonečný.
Jsem velmi spokojený a přes naběhaných , snad desítek kilometrů jsem příjemně unavený a entuziasmem nabitý na další spolupráci.
Můj odhad je, že nás navštívilo tak asi 1300 lidí.
Byly u nás noviny Nový Čas , ale nejsem spokojený, protože nás vykreslili jako zbohatlíky, kteří nevědí, co s penězi. Myslím, že to byla medvědí služba a bulvár se tím plně projevil, bohužel na naši škodu.
Dále televize JOJ a místní televize z Prievidze, to jsem neviděl, ale podle komentářů to bylo dobré.
tentoraz, oproti handlovej 2005, ktorá bola z môjho pohľadu veľmi vydarenou akciou, si ako zdeno, tak aj organizátori a celá akcia zaslúžia veľkú jednotku. nabudúce to bude určite aj s hviezdičkou. sám ešte nemám toľko poznatkov a skúseností z takýchto akcií, aby som mohol porovnávať, ale tentoraz to naozaj bola "špica". pretože som tt-čkár vyslovujem veľký obdiv layoutu tt, ktorý mal cca. 25 m a napriek tomu, alebo možno práve preto bolo jazdenie na ňom veľmi pekné. na tejto akcii som si zase raz potvrdil, že modelárstvo je vtedy pekným športom, keď ľudí s rovnakými záujmami nerozdeľuje (pre dosiahnuté výsledky v súťaži) ale spája, aby sa aj dospelí mohli pekne zahrať na železnicu. tak ako zdeno, aj ja hodnotím ako veľmi negatívne a naše stretnutie poškodzujúce nadmerné pitie alkoholických nápojov jednou partiou modelárov. neurobili síce žiadnu "vylomeninu" a ani sa nepohybovali v sále, ale napriek tomu boli aj pre návštevníkov dostatočne viditeľní, čo určite malo dopad na hodnotenie akcie. no a aký prínos toto stretnutie pre nich (okrem vypitého alkoholu) malo, keď až na jedného z nich, ktorý súťažil, v sále v skutočnosti neboli a ani tie funkcie, na ktoré organizátori s nimi rátali, neplnili ?
v prvom rade chcem poďakovať organizátorom za skvelú akciu.zdenovi za rady súvisiace so stretnutnutím, samotným "navedením" na tú správnu cestu, ktorá sa dátuje od septembra 2005 po akcií v košiciach. z druhej strany mám pripomienku k jazdeniu, keď sa mladší "rušňovodiči" prišli "ukázať" ako rýchlo sa dá s mašinkami "behať", namiesto vychutnávania si krásnej modelovej rýchlosti. aj teraz pri písaní tohto príspevku mi syn vraví, že som išiel ako "slimák", tak mi prepáčte tú pripomienku,bude to asi vekom. na záver, ak sa bude dať,tak budúci rok by sme s chlapcom opäť chceli vyplniť miesto v layote a kochať sa prevádzkou na našej celoštátnej-súkromnej železnici.
čo sa týka rýchleho jazdenia a "blbnutia", tak určite to mnohým vadí a určite mali v piatok aj s môjho najmladšieho (5 a pol ročného) syna des, keď ho videli pobehovať po sále. no myslím si, že aj mladí sa uklľudnia (aj my sme sa...) a mladých treba, veď boli podstatnou zložkou medzi rušňovodičmi. okrem toho kto po nás prevezme modelársku štafetu?
