V minulém článku o rozdělení layoutu na dvě centrály jsem psal o vyhotovení pro DCC. Teď budu pokračovat o rozdělení Loconetu. Němci dávají přednost hardwarovému řešení pomocí Gateway. Mne osobně to připadá neskutečně složité a přepatnáctěné. Ale je to jejich volba a nemám právo jim do toho kecat.
Jinak Gateway se stal věcí komerční a mám obavy, že bude dost těžko dostupný. Psal jsem několikrát do Fremo a ani mi neodpověděli. Takže si musíme poradit sami.
Tento problém s dělením layoutu budou mít hlavně větší kluby a tam není problém upgrade mých ovladačů na nové řešení. Způsob řešení spočívá v tom, že ovladač si pamatuje poslední stav a při přihlašování na druhou centrálu přepíše údaje ve slotu a tak nedochází k změně ovládání lokomotivy a ani jejího chování. Ono je to tak strašně jednoduché, že zcela určitě si každý položí otázku, proč to mne nenapadlo ? Ono to zas není takové triviální a člověk musí poznat problematiku a vědět, jak se co dělá a funguje.
Někdo si položí otázku, co s jinými ovladači ? Je to vlastně stejné, jako do teď, jen si ovladače vymění místa. Tak jako nemůžou moje ovladače Oto jezdit přes rozhraní Gateway, tak nebudou moci jezdit Fredy a Fredi přes rozhraní bez Gateway. Jinak napsané, ušetříte zhruba 200-300 Eur za věc, kterou nikdy nebudete potřebovat. ;-) A ovladače Fred a Fredi se můžou používat stejně jako Oto u Gateway, teda v prostoru jen jedné centrály.
Princip je jednoduchý, stav ovladače se ukládá nebo se vyčte při inicializaci a posle se do centrály. Teda ovladače s přepínačem a potenciometrem mají výhodu v tom, ze se směr a rychlost neukládají, ale se přečtou, zpracují a pošlou. Ovladače s enkodéry a s tlačítkem to mají horší, ze se to musí ukládat do EEPROM, ale velikost EEPROM u Atmega328 je taková, že není šance to v jednom životě minout.
Na pochopení funkce si třeba přečíst článek o dělení DCC mezi centrály a vědět, jak to funguje. Je tam pět úseků, z nich čtyři jsou snímací (na zjištění polohy a směru loko) a jeden přepínací, který musí být delší než nejdelší vlak z toho důvodu, že kovová kolečka dělají neplechu.
Například vlak pojede zleva a najede na první detekční úsek vlevo a připojí středový úsek na centrálu vlevo. Teda můžete pokračovat v jízdě až do momentu najetí na výjezd detekce vpravo, která přehodí ovládání středového úseku na centrálu vpravo. To je indikováno přepnutím LED diody na ovládání detekce obsazení. V ten moment vytáhnete ovladač Oto a zasunete ho na rozvod Loconetu (X3) do centrály vpravo a je vymalované. Můžete bez problému pokračovat v ovládání a jízdě. Ovladač Oto si sám vytvoří slot a do něj zapíše všechny údaje, které jsou potřebné.
Nedávám nijaké fotky a kresby, protože to je tak jednoduché, že to není potřebné.
Asi největší problém bude postupné upgrade mých ovladačů, které to nemají zabudované. Je celkem výhoda, že tak veliké layouty nejsou vůbec obvyklé a teda bude možné to upgradovat postupně. Je to úplně nová funkce a teda náklady na upgrade bude muset snášet žadatel. Upgrade samotné je zadarmo, ale poštovné a balné si bude muset každý zaplatit sám. Větší kluby jako (Poprad, Košice, Bojnice, Prešov) by se mely dohodnout a poslat nebo dovézt mi svoje ovladače hromadně a pokud bude čas, tak to udělám na počkání. Předpokládám, že jeden ovladač mi bude trvat asi 5-10 minut, tak si čas návštěvy spočítejte sami.
Dost velký problém je to, že variant ovladačů Oto je asi 30, tak není možné poslat hromadný upgrade. Například enkodéru je asi 8 druhů, kdy se liší počtem poloh, směrem otáčení a zapojením. Teda skoro každé upgrade je něčím zvláštní a jiné. Jsou to drobnosti, ale dost kritické. Ale i to se dá vyřešit, pokud je čas a vůle se dohodnout a dotyčný má doma programátor na Atmega 88, 168, 328, které jsem používal.
K tomuto článku nebol doposiaľ priradený žiadny komentár!
