k článku: Závory (ale aj iné) ovládané pomocou SERVO motora a PIC
zo dňa 12.08.2011, autor článku: Daniel Martanovič
Nabídka takových desek s procesorem a nahraným bootloadrem je povícero. Já například jsem vsadil na desku s konkurenčním processorem Atmel. Jde o desku Seeeduino vycházející s volného projektu Arduino. Desku, kterou mám a kterou lze koupit i u nás, jsem použil na vývoj aplikace, která umožňuje jak ovládání a nastavování až 10 serv, dále připojení tlačítek a LED diod (ovládací panel) a tzv.funkci stavového automatu, pomocí níž lze aplikovat zabezpečovací zařízení s danými zvolenými závislostmi a konfigurací a má i obdobu závěrové tabulky. Konfiguraci si lze vytvořit v připravené aplikaci v Excelu (jež je rovněž simulátorem...) a poté nahrát do desky. Pak už jen stačí zabudovat do kolejiště/modulu. Tudíž výměny, mechanické návěstidla a předvěsti, závory, vrata depa a jiné věci si ovládají serva, tlačítky/přepínači ovládáte ZZ a LEDky signalizují stavy. Ideální pro modulové stanice. Připravuji podrobnější popis pro případné zájemce. Cena základní desky Seeeduino - pouze 500 Kč.
gratuluji a vitam te ve spolku.
---
Skoda, ze PIC nemam moc v laske a doufam, ze se neco naucis ode mne a ja se neco naucim od tebe ;)
---
Mam doma spoustu PIC svabiku a zatim mne nic nedonutilo s nima pracovat.
Ahojte,
ani ja nemam PIC v laske, AVR ATmega, pripadne ATtiny su vybavene daleko lepsie. Mnohe, co musi PIC riesit pomocou SW, ATmega/tiny ma HW implementovane. Bootloader by tiez nebol problem, da sa najst kopec verzii na internete.
Horsie je to so SW pre PC, kedze dnes si uz neviem ovladat porty ako kedysi a USB je pre mna black box.
PIC s booatloaderom a Basicom je vsak na mensie aplikacie celkom prijemna a hlavne lacna hracka. AVR procesory su predsa len drahsia zabavka. Dosiek s nimi je hromada, vyznacuju sa hlavne tym, ze obsahuju aj dalsie obvody.(RS232, USB a pod.)
Samozrejme, ze programovanie vo vyssich jazykoch je mozne, vo vacsine ide o kompilatory. AVR Studio (assembler) sa da stiahnut priamo zo stranok Atmelu, ma to aj podporu C, takze vyvojove prostredie je v podstate zadarmo. Existuje aj BASIC pre AVR (BASCOM AVR), ten je vsak plateny, aj ked cena je znesitelna - okolo 80E. Program z BASCOM AVR je simulovatelny velmi dobre v AVR Studio, pekne vidiet, ako je
Nejako mi to odmazalo znacny kus komentara....
Su tu nejake limity?
nesmis psat vic, nez se vejde do okenka ;)
---
ja mam Bascom a mam ho education , takze tak nejak FREE. Nesmim ho pouzivat na komerci, proto vsechno delam pod licenci GML a zasadne bez jakehokoli poplatku. Jinak na 2313 staci FREE verze do 2k kodu. Jinak ho doporucuji, je lepsi nez C-cko, ale to jak kdy. Jako vsechno, musi se s tim clovek naucit delat.
Mne nevyhovovala limitacia 2k kodu,
takze som si kupil licenciu na domace pouzitie.
NA BASCOM mi vyhovuje, ze je tam podpora vsetkeho mozneho, co by som si v C-ku musel naprogramovat sam.
(I2C, 1Wire, Servo, LCD displeje, ba dokonca TCP/IP, USB, ma to aj maly AVR DOS pre procesory s min 4k RAM, takze k tomu pripojim aj USB kluc ci SD-kartu...)
Kedze aj ja uz dlhu dobu vyrabam ovladanie zavor, ak dospejem k nejakemu vysledku, ozvem sa. Kriticke je vsak vyrobit tie zavory, nie tu elektroniku. A vopchat 3 ledky do vystraznika... Predsa len je to v N-ku male... :-)
Nuz tak potom svetlovody a vysokosvietive ledky pod povrch. Lahsie sa to aj vymiena po odpaleni....
Ondro: skus sa popozerat po SMD LEDkach o velkosti 1.5x1.6x1.1mm. Mal som niekde link na dodavatela ale neviem ho najst, viem ze tam boli v ponuke dokonca RGB LED v tejto velkosti. V jednofarebnom prevedeni boli tusim este aj mensie.
LED-ky si skusim pozriet. Dik za tip.
Jedine, co mi trosku na Atmeloch vadi, ze vsetky vyssie verzie su v prevedeni SMD a tym padom tazko pouzitelne v amaterskych podmienkach. Tie minipidi piny uz nedokazem pajkovat, aj keby sa mi na to podarilo vymysliet plosak.
Obcas sa mi podari najst dajaku dosku, ktora ma piny vyvedene v rastri 2,54mm, ale nie je ich vela. Tu, co sa mi pacila najviac (Atmega128), som objednaval z Holandska za necelych 20Euro, ale medzicasom ju uz na tych strankach nevidno. Dosku s ATmega2560 som zas objednaval z Rakuska, ale stala znacny sumu. Ma uz aj 4 rozhrania RS232, event. 3*RS232 + USB a suflicek na mini SD-kartu...
Uz len dat dokopy cas a bastlicsku naladu.
Dano,
ako spustas zavory - rucne zo stanice?
Ak som dobre cital, tak PZZ z Brna vie aj automatiku v spolupraci s kolajovymi obvodmi.
Ja mam tip od Michala Petrilaka, jemu sa podarilo dostat do jedneho ATmega jednak logiku, jednak zvuky a zaroven ovladanie LED (pomocou PWM). Pri hladani riesenia sme obaja nahodou vybrali ten isty procesor, takze program budem moct po malej uprave obvodov (iny krystal a ine porty) pouzit aj so svojim HW. Akurat ovladanie serva tam nema (uz na to nema ani volne piny), to si budem musiet dobastlit.
Ak sa to podari, pokusim sa spisat, co som to stvoril.
http://galileo.fme.vutbr.cz/elektronika/files/na vod_PZZ_AZD71.pdf
Sorry, dostala sa tam nechcena medzera.
http://galileo.fme.vutbr.cz/elektronik a/files/navod_PZZ_AZD71.pdf
...zabezpecuje obsluha stanice, ta predsa najlepsie vie, kam az sa bude posunovat a ci nieco vpustaju do stanice alebo nieco odchadza.
Myslim, ze automatika vsetko iba skomplikuje.
pokud by byl zajem, muzem udelat kurs o RISC procesorech, ale je tolik literatury, ze mi to pripada zbytecne. Navic se stejne nedovis o "spekoch", ktere jsou vseobecne zname, ale zrovna ty o nich nevis. ;)
---
Treba "FUSES" jsou dost problematicke a hlavne pouziti vyssich bitu je nekdy na nervy. Informace jsou zasadne roztrousene po celem datasheetu a dohledat je nekdy, vetsinou tehdy, kdyz to nefunguje, pakaren.
---
Ja jsem zamereny na 20 a 28 vyvodove Atmely a nepredpokladam prechod na jine typy.
Vrato,
ono to s tou automatikou nemusi byt nijaky extra problem.
Pokial su zavory sucastou stanice, bude automatika zapojena do stanicneho zab.zar. (Ak nejake mate.)
Inak rucne prepinacom, ak zab.zar. neexistuje.
Na volnej trati ta automatika zas nic velmi nekomplikuje.
Predpoklad toho je, ze vsetky vozidla maju odber prudu, t.j. odporovym lakom nalakovane (ev. SMD odporom vybavene) napravy. (To je zas komplikacia casoveho chrakteru...)
V Zababove zatial jedina sekcia N-scale to takto dosledne ma, pokial viem, v TT je len minimum stanic, ktore vyuzivaju kolajove obvody a v H0 je to podobne ako v TT.
Nam N-karom sa dokonca podarilo presvedcit nemeckych kolegov na patlanie naprav, takze u nas funguje zab. zar. k plnej pokojnosti.
Pokial modelujeme mech. zavory, tam je to jasne.
Uplne vysperkovane by to bolo, keby sa na ovladanie zavor pouzil inkrementalny snimac a krutenim kluky by sa zadavala servam poloha. To by sa mi pacilo. (Kedze mechanik nie som, vlastne by sme nahradili mechanicky prevod elektrickym, hahahah.)
Pokial by sme modelovali PZZ na sirej treti, tak tam uz v ep. IV veselo fungovali zavory s kolajovymi obvodmi. Takze automatika uz veselo fungovala.
Takze by som to nezatracoval...
Prosím o informaci, jaké kondenzátory a s jakými hodnotami jste použil. Mám něco podobného a servo se mi škube. Děkuji
Zobraziť článok Závory (ale aj iné) ovládané pomocou SERVO motora a PIC
