Jednou mi padnul pohled na Oto s displejem a napadlo mne, že tento ovladač má zabudované hodiny a má neskutečně nízkou spotřebu mezi 3- 4mA. Tak jsem zkusil vyrobit extremně jednoduché hodiny na Loconet, kde bude připojená 2 x AAA baterie a po načtení času se odpojí od Loconetu a hodiny se můžou položit kdekoliv.

Požádal mne Martin Vaňo o centrálu hodin zrychleného času i pro ovladač Oto, který umožňuje zobrazit zrychlený čas a zároveň by centrála dokázala běžet spolu s centrálou Intelibox od Uhlenbrock. Navrhnul jsem mu, že zkusím objednat panely 8x8 dot matrix na zobrazení časových údajů. Tím bude displej větší a bude moci sloužit jako centrální displej pro modulové ježdění.

Objednal jsem si v Číně LED displeje na Centrbox pro Loconet a omylem se mi podařilo objednat 0,32inch LED displeje místo 0,8inch. Rozdíl je dost veliký a nedá se to na nic použít, co mám k dispozici. Úplně náhodou jsem ale zkusil, zda to aspoň vývodově sedí a či se to dá použít jako něčeho náhrada. Celkem mne překvapil velmi nízký odběr tohoto 4-místného displeje a to od 0,4mA až do 2mA na segment jednotlivé číslice. Další zvyšování proudu segmenty číslic už potom nemá vliv na svítivost displeje.

Občas se mne někdo zeptá na hodiny na zrychlený čas pro jezdění podle grafikonu. Hodinových centrál je poměrně dost, ale chybí malé hodiny do stanic řízené po Loconetu. Zkusil jsem navrhnout, něco na způsob IBIS od DPMB. Vycházím z mého článku o centrálních hodinách na tomto webu.

Minule som sa rozhodol si do Bocova postaviť staničné digitálne hodiny. Viem, že tým skôr narodeným sa zafixovali spomienky na klasické ručičkové pri návšteve železničnej stanice, aj keď postupom času už na väčších staniciach začali prerážať zobrazovače Pragotron s preklápajúcimi sa číslami.

Na můj článek se mi ozvalo pár lidí, že vlastně nemám OTO_28 popsaný a nejsou informace o jeho vlastnostech, ovládání nebo stavbě.

Proto to napravím a zkusím Oto_28 popsat a vysvětlit, co všechno je nové. Něco už je popsané v předchozím článku, ale to bylo dost útržkovité.

Je zajímavé, že se začínají odmítat ovladače s enkodéry a je čím dál větší požadavek na ovladače s potenciometrem a přepínačem směru. Asi přece jenom návyky ze starých ovladačů jsou velmi zažité.

Stále na něčem dělám a málo o tom informuji. Píši to hlavně proto, abych dal vědět mým kamarádům, že jsem nezaspal a dál dělám nové a lepší věci. Je to taky o tom, ze některé věci se dají vylepšit a když o tom nenapíši, tak se to nikdo nemůže dovědět.

 Pri testovaní mechanických návestidiel a opakovačov návestí na akcií v Bernolákove sa vyskytol problém v ovplyvňovaní opakovačov elektronikou ovládania mechanických návestidiel.

Už se prodalo „pár“ kousků a tak mám zpětnou vazbu od kolegů modelářů. Nemám problémy s funkčností, ale s různými specialitami, které Loconet někde používá. Jsou tam modifikace, které konstruktérům znepříjemňují život.

Jako první jsem musel zabudovat příkazy na funkce F9 až F28 od Uhlenbrock, které jsou úplně jiné, než používá Digitrax. Vlastně jsem jen doplnil na zpracování Loconet pakety s opcode A3 a D4. Takže teď můžeme bez problémů připojit Profiboss nebo jiné ovladače, pracující pod normou Uhlenbrock. Centrála dokáže sama rozpoznat oba „protokoly“ a “dokonce“ můžou fungovat na společné sběrnici. Centrála ovládá všech 29 funkcí pro lokomotivy.

Už delší dobu se mi to sbíralo a tak jsem se rozhodl napsat článek o tom, co dělám okolo Vedzesu. To je zkratka VEDlejší ZESilovač. Je to o bezpečnosti a signalizaci chybových stavů.

Vymyslel jsem a vyrobil centrálu pro Loconet, ve velikosti Miniboxu, protože ten se stal věcí komerční a nedá se běžně koupit, jen postavit made home. Zdrojové soubory do Miniboxu je už docela problém sehnat zadarmo.

Taky jsem se snažil tam zabudovat věci neobvyklé a trošku jinak. Tím myslím modulární sestavu, která by se dala rozšiřovat podle potřeby. Stavbu nedoporučuji úplným laikům, protože hledaní chyb bez měřících přístrojů je problém. Je to někde opravdu dost hustá montáž.

Tentokrát jsem vymyslel a zhotovil ovladač a přestavník Loconetu na vyhybky z vykuchaného serva a malého procesoru Tina 25. Je to dost maličké a celkem spolehlivé. Zkusil jsem vymyslet i mechaniku, aby to bylo kompletní. Je to vymyšlené tak, ze se to dá použit i na přestavník Želva.

V čem je to jiné? Měl jsem pár diskuzí a z toho vyplynulo, že je určitá postupnost vývoje modeláře. Teda koberec (stůl), potom nějaká deska a potom kolejiště. No a to kolejiště se nestaví hned to nejlepší, ale postupně. Teda koleje, ovládání analog, krajina, budovy, digital loko a potom digi ovládání vyhybek a až úplně poslední jsou digi návěstidla a detekce úseků. Dokonce je nejvíc kolejišť, které vůbec nemají návěstidla a detekci obsazení. Proto je asi největší zájem o samotné digi přestavníky a o další příslušenství není skoro vůbec zájem

Na ovladač Oto verze 1.0 byly připomínky, ze není “sexy“ a je teda škaredý a neergometrický. Tak jsem se trošku potrápil a udělal jsem ho do krabičky od Freda. Snažil jsem se tam i zabudovat připomínky od uživatelů, které jsem dostal a tak je Oto trošičku vylepšený a dobře otestovaný.

Zas mne jeden vyprovokoval, abych vymyslel ovladač, který se může dát do rukou dětem a přitom aby uměl všech 28 funkcí na ozvučené loko. Finance nebyly až tak důležité, ale měl zájem na tom, aby to nebylo přehnaně drahé. Tak jsem za asi čtyři dni vymyslel a zhotovil ovladač OTO.

Už delší dobu mi leží na stole „Matka, hodinová ústředna“, kde jsem spojil až tři protokoly a jeden analog do jednoho přístroje (krabice). Tak nějak jsem dostal chuť napsat o tom článek, jak jsem to vymyslel a zhotovil. Už jsem několik hodinových ústředen zhotovil a tak mám základ na to, spojit několik věcí dohromady.